Největší diecéze oslavila 225. narozeniny

Českobudějovická diecéze dala křesťanskému světu dva světce, ale i smutné svědectví vyhnaných farníků a kostelů vyhozených do povětří. Minulý týden slavila 225 let trvání své existence.

„V pondělí 20. září jsme v naší katedrále svatého Mikuláše oslavili při mši svaté výročí naší českobudějovické diecéze, která vznikla během reforem Josefa II.,“ říká českobudějovický biskup Jiří Paďour. Ve dvousetleté historii se na území země několikrát vystřídala politická scéna, která se podepsala do života diecéze a zdejších věřících. „Nejdramatičtější byla druhá světová válka a doba po ní,“ pokračuje Jiří Paďour. „Z německy osídleného území v pohraničí bylo po válce vyhnáno mnoho lidí. Z jižní části diecéze se stalo socialistické pohraničí v délce 220 kilometrů, které zasahovalo od Nové Bystřice až po Železnou Rudu.“ Tradiční věřící německy mluvící komunita v pohraničí byla rozprášena, a některé zdejší kostely byly dokonce i zničeny. Například v Knížecích Pláních na Šumavě vojáci kostel vyhodili v 50. letech do vzduchu a zůstal zde jenom hřbitov. V jiných místech u hranic, která dříve žila křesťanským životem, se usídlili vojáci, třeba ve vojenském výcvikovém prostoru v Boleticích. Madona ze zdejšího kostela je v současné době k vidění v Alšově jihočeské galerii na Hluboké.

Polovina Svaté země

Po pádu komunismu zažila diecéze odtučňovací kúru. „V roce 1993 při vzniku plzeňské diecéze byl oddělen od naší diecéze vikariát domažlický, část nepomuckého a polovina klatovského,“ pokračuje Jiří Paďour. Přesto má diecéze i slavné rodáky. „Například svatého Jana Nepomuckého a v Prachaticích narozeného Jana Nepomuka Neumanna, od jehož úmrtí letos uplynulo 150 let. V nastávajícím roce 2011 oslavíme 200 let od jeho narození,“ dodává Jiří Paďour. Českobudějovická diecéze je plochou největší v republice (12 000 km2, tj. více než polovina Izraele). Žije zde 700 tisíc obyvatel, z nichž se polovina hlásí ke křesťanství. 23 tisíc věřících chodí pravidelně na bohoslužby. „V současné době je v terénu 108 kněží, z toho 35 řeholníků, 10 kněží z Polska a 20 důchodců,“ vypočítává biskup Paďour.