Vydání: 2020/43 Nabídnout ruku k pomoci, 20.10.2020, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 43

Restaurování obrazů se ujala brněnská akademická malířka a restaurátorka Renata Bartoňová. Ta už se dříve podílela na obnově interiéru poutního chrámu na Svatém Kopečku u Olomouce nebo kostela Nejsvětější Trojice v Brně – Králově Poli.
„Křížová cesta ve Vyškově byla ve strašném stavu,“ vysvětlila KT výtvarnice. „Malba byla extrémně ztmavlá, a místy dokonce napadená plísní.“ Plátna byla kromě toho zcela ztvrdlá a zkřehlá. „Jak totiž ukázal průzkum malby, obrazy byly neodborně natřeny kopálovým lakem, a to nejen po líci, ale i na rubu. Lak prosytil plátno a s tím i samotnou malbu a téměř je znehodnotil,“ přiblížila Renata Bartoňová. Tzv. kopálový lak je přírodní pryskyřičný lak, který používají například houslaři, protože dává tvrdý lesklý nátěr. „Jako obrazový lak je ale nepřípustný,“ zdůraznila restaurátorka s tím, že tento nešťastný zásah spadá do doby úprav vnitřku kostela počátkem 80. let.
Náročná práce se však postupně chýlí ke konci, farnost by ráda do nového kalendářního roku vstupovala s již dokončeným dílem. „Obnášelo to odstranit plíseň, nažehlit obrazy na novou plátěnou podložku, zcela odstranit tmavý lak, napnout plátna na nový podrám, provést retuše a rekonstrukce maleb a nakonec je nalakovat,“ vypočítala restaurátorka. Obrysy postav a dalších motivů jsou na plátnech vyznačené linkou a vyplněné jen tenkou vrstvou olejové malby. „O to byly obrazy zranitelnější,“ doplnila Renata Bartoňová.
Se jménem Joži Uprky si obvykle spojíme scény slavností s dívkami v krojích, výjevy překypující barvami a tvary. Na vyškovské křížové cestě nic z toho nenajdeme. „Uprka se obvykle udává jako její autor, ale když jsem křížovou cestu uviděla, okamžitě jsem o tom zapochybovala. Památkáři mi však potvrdili, že ji Uprka skutečně namaloval, nicméně podle obrazů Josefa Führicha,“ podotkla Renata Bartoňová. Katolický malíř a tvůrce řady děl s náboženskou tematikou Josef Führich, původem ze severních Čech, působil mnoho let ve Vídni a zde také mj. v letech 1841–1844 vytvořil soubor obrazů křížové cesty pro vídeňský kostel sv. Jana Nepomuckého. Právě ten se pak stal Uprkovi předlohou. Proč se Uprka tohoto díla ujal? „Uvádí se, že v té době nebyl v dobré finanční situaci,“ zmínila restaurátorka. Každopádně dílo objednaly a zaplatily dvě sestry z Vyškova – Karolina a Marie Vyroubalovy – a místní kostel zdobí od konce 19. století.
Nejen malíř folkloru
Zrestaurování křížové cesty ladí s letošním Uprkovým životním výročím: 12. ledna uplynulo 80 let od jeho smrti. A ač se na jeho tvorbu obvykle pohlíží jako na svého druhu dokument lidové kultury jižní Moravy, křížových cest v ní najdeme více. Už jako začínající umělec vytvořil na zakázku křížovou cestu pro Věrovany u Tovačova, kterou dnes uchovává Galerie Joži Uprky v někdejší jezuitské koleji v Uherském Hradišti. Široce známá je kapličková křížová cesta Dušana Jurkoviče na Svatý Hostýn, kterou také Uprka vyzdobil malbami. A kostel Panny Marie Královny v Ostravě – Mariánských Horách se zase pyšní Uprkovým velkým oltářním obrazem Mariina korunování.