Vydání: 2011/7 Jakub Deml, 7.2.2011, Autor: Jiří Prinz

Výstava věnovaná osobnosti kardinála Berana se v minulém týdnu dostala na půdu poslanecké sněmovny. Expozice byla od prosince 2009 (viz KT 51–52/2009), kdy vznikla, k vidění například v pražském arcibiskupském semináři. Do budovy poslanecké sněmovny byla výstava pod názvem Milovat dobro a odporovat zlu instalována při příležitosti stého výročí kněžského svěcení arcibiskupa Berana.

„Věřím, že to, v jak velkém počtu jste přišli, je důkazem, jak si všichni osobnosti kardinála Berana vážíme,“ říká v zahajovacím slovu k výstavě předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová, která nad výstavou, jež bude v prostorách sněmovny k vidění po celý únor, převzala záštitu. Cílem expozice je blíže seznámit veřejnost s poválečným pražským arcibiskupem Josefem Beranem, zvláště pak upozornit na jeho boj s oběma totalitními režimy dvacátého století. Beranův zásadně odmítavý postoj vůči nacismu i komunismu připomíná i další řečník úvodního programu, jeho nástupce na svatovojtěšském stolci český primas Dominik Duka. „Kardinál Beran jasně ukázal, že neexistuje svoboda, která by se mohla dělit, že svoboda musí být pro každého,“ říká Duka a připomíná, že Josef Beran za tento svůj postoj osobně tvrdě zaplatil. V době represálií po atentátu na Heydricha byl zatčen gestapem a až do do konce války vězněn v Terezíně a Dachau. Po komunistickém převratu byl internován, a když pak odjel v roce 1965 do Říma, aby převzal kardinálský klobouk, zabránili mu komunisté v návratu do vlasti. „Jsem ráda, že jste si vzpomněli na člověka, který hájil hodnotu svobody proti dvěma totalitám,“ děkuje přítomným kurátorka výstavy a současně autorka monografie o kardinálu Beranovi Stanislava Vodičková z Ústavu pro studium totalitních režimů. Pak už se několik desítek hostů rozchází po sněmovně, aby se na deseti panelech s dobovými fotografiemi a doprovodným textem sami zamysleli nad tím, jaký význam kardinál Josef Beran pro naši zem dosud má.