Vydání: 2023/23 Rekordní Noc kostelů se Santinim, 6.6.2023, Autor: Tomáš Kutil

Příloha: Perspektivy 23

KNIŽNÍ TIP Tomáše Kutila

Mužská spiritualita, manželská setkání, klášter ve Slaném a nejnověji veřejnosti otevřený klášter Fortna na Hradčanském náměstí. To jsou jen některá místa, kterým Petr Glogar věnoval svou energii. Jako introvert není člověkem velkých gest, stojí spíše v pozadí. O to cennější je kniha, kterou dali dohromady s ostříleným publicistou Josefem Beránkem. Dává nahlédnout pod pokličku a ukazuje, jak o věcech přemýšlí. „Křesťané by měli být především lidmi, kterým je drahé lidství. To zdůrazňujeme, kdykoliv opakujeme, že se Bůh stal člověkem. S tímto postojem máme vstupovat do světa,“ říká. Také přiznává, že má rád nové výzvy a překonávání krizí mu dodává energii: „Nabíjí mě zkoušet věci nové, posouvat je o kousek dál.“
V knize lze z povzdálí sledovat jeho spletitou životní cestu. Začíná hledáním životního směřování, které ještě za komunismu vrcholí vstupem do kněžského semináře a tajným vstupem k salesiánům. Všechny jeho životní otázky tím ale nebyly zodpovězeny. Petr Glogar popisuje, jak celý jeho život provází hledání, zda je na správném místě a dělá to, co má. U salesiánů mu bylo dobře, pustil se s nimi do mnoha projektů, ale postupně cítil, že by měl jít dál – na Karmel. A tak šel.
Začátky nebyly snadné. I jako vysvěcený kněz s řadou pastoračních zkušeností musel projít klasickým postulátem a noviciátem v Itálii, což byla radikální změna dynamiky života i prostředí. Pochybnosti o správnosti kroku přicházely, ale překonal je a cítil se silnější. Karmelitánská spiritualita se pak pro něj stala důležitým základem. A také pozvánkou k novým projektům. Po návratu do Čech začínal ve stísněných podmínkách u Pražského Jezulátka, poté se karmelitánům podařilo koupit klášter ve Slaném asi 30 kilometrů od Prahy. Mnohem později, až těsně před covidovou pandemií, získali i zmíněnou Fortnu, dříve klášter bosých karmelitek s klauzurou.
Ústředním motivem života Petra Glogara je zájem o druhého člověka, snaha mu pomoci, jít s ním kus cesty. Když narazil na limity spirituální kněžské péče, rozhodl se přidat si ještě jednu „židli“. Podstoupil několikaletý sebezkušenostní výcvik a stal se terapeutem, který se věnuje především párům. Během výcviku zažíval i vnitřní zemětřesení. „Všechno, co jsem si mohl prožít a promyslet, ale jen potvrzovalo nebo spíš zpevňovalo to, čím jsem a co dělám,“ říká v knize. Roli kněze a terapeuta se nicméně snaží oddělovat.
Dnes je nejvíce vidět to, co spolu s týmem dělá ve Fortně – dříve uzavřený klášter na Hradčanském náměstí celý otevřeli veřejnosti a pojmenovali ho podle brány do kláštera. Díky velkorysosti a odvaze jednoho podnikatele ho karmelitáni mohli koupit a rozvíjejí tam centrum spirituality otevřené věřícím i hledajícím. „Inspirací byla řeč papeže Františka o církvi s otevřenými dveřmi. Vzali jsme to doslova. Měla by být takovým duchovním ‚wellness‘, kam můžete přijít třeba i jen na hodinu,“ přibližuje.
Kniha je přes všechny inspirativní duchovní myšlenky příjemně civilní a ukazuje, že Petr Glogar stojí nohama na zemi. Několikrát v ní (skoro jako refrén) opakuje svůj recept na chmury a obavy – brzy ráno vstanu, dám si v klidu kávu a vše je najednou jasnější.