Vydání: 2004/22 Pouť do Mariazell, 2.9.2004, Autor: Štěpán Plaček

Vědci besedovali o etických otázkách
Klonování, které umožňuje vytváření stejných kopií živých organismů, možnosti této metody a etické důsledky - to byl předmět debaty, kterou uspořádala Akademie věd spolu s Českou křesťanskou akademií. Počáteční dojem, že mezi současným vědeckým výzkumem a etikou panuje v zásadě shoda, se brzy vytratil...

Podle MUDr. Evy Sykové z Ústavu experimentální medicíny AV není konflikt mezi etikou a vědou v oblasti klonování nepřekonatelný. Lékařka se staví proti vytváření nových lidských kopií. Neodmítá však získávání embryonálních kmenových buněk. (Kmenové buňky mají v medicíně rozsáhlou budoucnost např. při léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby). Podle Sykové je k jejich získávání vhodné využívat již existující embrya, nadbytečná či defektní.

Ani podle biologa Josefa Fulky z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi není problematické získávat kmenové buňky například z nadbytečných embryí na klinikách umělého oplodnění či z plodů získaných při potratu.

LIKVIDACE EMBRYA
„Embryo není možné používat jako zdroj náhradních dílů,“ reaguje embryolog Petr Hach z 1. lékařské fakulty UK, podle kterého zapomněli jeho předřečníci zdůraznit fakt, že odebráním kmenových buněk embryo likvidujeme. Zárodek je podle Hacha lidským jedincem, byť nepřirozeně “vyrobeným“, a jako takový zasluhuje ochranu: “Je vše, co dokážeme realizovat, také dovolené?“

Oba základní postupy klonování, tj. reprodukční (vytváření identických jedinců) i terapeutické (tvorba embryí za účelem vytváření kmenových buněk), jsou v přímém rozporu s lidskou důstojností také podle teologa Alberta P. Rethmanna z Katolické teologické fakulty UK. Odebrání kmenových buněk z embrya znamená jeho zničení, embryo se přitom člověkem nestává, ale jako člověk se vyvíjí už od začátku. Proto s ním nelze zacházet účelově. Rethmann připomněl také možnost získávání kmenových buněk například z pupečníkové krve či kostní dřeně, které není eticky problematické.

SHLUK BUNĚK?
„Zmražená embrya ale existují. Sama jsou nevyhnutelně odkázána k zániku, nebo se přímo likvidují. Pokud musí prokazatelně umřít, je lépe raději je využít,“ reaguje v diskusi MUDr. Syková. „Přiznávat spojení mužské a ženské buňky již na počátku lidskou důstojnost mi připadá jako intelektuální konstrukt, který odporuje rozumu,“ zpochybnil status embrya jeden z přítomných vědců. „Tomu shluku buněk bych raději říkala jedinec než člověk,“ vyjadřuje se podobně lékařka Syková.

„Neshodneme se na ničem,“ konstatuje MUDr. Hach, podle kterého má embryo lidské rysy od samého začátku v rámci své genetické výbavy.

„Vystupujete zde jako obránci života, ale neberete v potaz utrpení lidí, kterým může výzkum embryonálních kmenových buněk pomoci,“ namítá další z účastníků besedy, podle kterého by se na misce vah mělo zvážit „utrpení“ buněk na jedné straně a reálné utrpení pacientů na straně druhé. „Utrpení nemůže být jediným kritériem,“ odpovídá teolog Rethmann: „Říkáte - jsou to jenom buňky, ale takovému tvrzení musí předcházet určení statusu embrya, a to ukazuje na jeho důstojnost.“

Zárodek ve fázi, kdy jej tvoří osm buněk, tedy ve stadiu, které je údajně vhodné pro vývoj kmenových buněk pro terapeutické účely.