Vydání: 2009/3 Hlad ve třetím světě, 13.1.2009, Autor: Jiří Macháně

Zeptáte-li se několika kněží, který že kostel je ten nejstudenější, čekejte prakticky od každého z nich odpověď, že právě ten jeho. „V tomhle se budou jistě trumfovat. Pokud se v kostele netopí, je zkrátka pořádná zima všude,“ říká P. Václav Škach, někdejší farář v Mnichově u Mariánských Lázní. Kostel tam stojí v 740 metrech nad mořem a prý tam pořádně fučí.

Jen o pět metrů níže než mnichovský kostel (leč větry stejně bičované) je nejvýše položené poutní místo na Moravě: Svatý Hostýn. „Teď tu máme tak třicet centimetrů sněhu, všude jsme prohrnuli a posypali, s výjezdem nahoru není problém. A o minulém víkendu jsme taky spustili dětský vlek,“ prozrazuje svatohostýnský technický administrátor Petr Janek. Ratolesti poutníků na bobech, sáňkách i lyžích tu za třicet korun o víkendech tahají do kopečka celý den. „Zdatní poutníci-lyžaři pak mohou vyrazit na běžky do okolí. Už jsem si taky vyjel,“ láká Petr Janek. Čtenářům KT zároveň prozrazuje příjemně hřejivý plán: „Příští rok bychom měli měnit dlažbu v bazilice. Vypadat bude stejně, jen pod ni ukryjeme podlahové vytápění, které napojíme na tepelné čerpadlo, a bazilika bude temperovaná asi na osm stupňů. Ale už teď je tu tepleji, máme lepší izolaci oken,“ říká Petr Janek.

POUTNÍCI I KVĚTINY V TEPLE
Ideální prostředí pro poutníky i květiny – právě tak popisuje příjemné prostředí v bazilice na Svaté Hoře u Příbrami tamní kostelnice Věra Langová. Jsou tu o krok dál než na Hostýně. „Jsme mrazuvzdorní díky topení,“ usmívá se Věra Langová a dodává: „Lidé sem putují celoročně, a tak je nechceme nechat trpět zimou. A zatímco jinde květiny z kostela uklízejí, my je do baziliky naopak dáváme. Řezané růže vydrží i tři týdny,“ pochvaluje si svatohorská kostelnice. Poutníky na Svaté Hoře hřejí nejen vzpomínky a modlitby za blízké, ale i infrazářiče v lavicích. Kněžím tu při bohoslužbách zatápějí – a to od podlahy. „Dalším ohřívátkem je pak horká medovina, která je k dostání v našem muzeu,“ zve k zimní návštěvě Svaté Hory Věra Langová.
Ne všude ovšem mají takové štěstí, že si v kostele zatopí. „Jako ministrant jsem pozoroval, že v kostele mrzne, když se voda v konvičkách měnila na ledovou tříšť. Kostelní zdivo totiž promrzá sice pomalu, ale při delších mrazech, jako jsou teď, docela běžně. A chrámy nepraskají jen díky důkladnému založení,“ vysvětluje stavební inženýr Antonín Švehla z Plzně. Topit v nezaizolovaném kostele má podle jeho slov smysl hlavně při mši svaté lidem přímo v lavicích.
A i když věřícího v kostele zahřívají, měl by si návštěvu bohoslužby odpustit ten, kdo je právě nachlazený a nosí s sebou celý batoh bacilů. „Pokud si někdo myslí, že musí na mši, když kašle a smrká, je to nesmysl. Nedělní povinnost docela jistě přebíjí přikázání nezabiješ, které se dá převést do úsloví ,nenakazíš svého bližního‘,“ připomíná praktický lékař MUDr. Cyril Mucha. Jak říká, je v takové situaci na místě zůstat doma a pustit si nedělní bohoslužbu na Radiu Proglas nebo v Českém rozhlase. „Ovšem nepodávat si v kostele ruce a chodit ze strachu z nakažení málem ve skafandru je také extrémní. Zkrátka zdravý rozum je zdravý rozum,“ uzavírá s úsměvem MUDr. Mucha.