Vydání: 2018/38 Papež svolává biskupy, 18.9.2018, Autor: Kateřina Koubová

Všude naprosto jiná. Litva je zemí katolickou (více než 80 % obyvatel). Lotyšsko čítá zhruba 25 % katolíků, ostatní jsou luteráni nebo ruskojazyční ortodoxní. A co se týče Estonska, to je země s tradicí luteránskou nebo ortodoxní, kde bylo vždycky katolíků poskrovnu. K náboženství se zde lidé hlásí jen málo – 75 % jich říká, že jsou bez vyznání, a proto je často srovnáváno s Českou republikou. Ale vaše země má katolickou tradici, zatímco Estonsko nikoliv.
Katolická církev v Estonsku je maličká, má šest až sedm tisíc členů (z 1,3 milionu obyvatel). A byla ještě menší – počátkem 90. let měla kolem 2500 lidí a na počátku 70. let zde katolíci dokonce takřka nebyli, bylo to asi jen pět nebo šest lidí. A pobývali zde ještě také Němci z Ruska, kteří čekali na povolení opustit Sovětský svaz.
V průběhu let se pak zejména v intelektuálním prostředí Tallinnu a Tartu začal šířit příklon ke katolické církvi, došlo k určitému počtu obrácení, což trvá dodnes. Doufáme, že příjezd Svatého otce toto hnutí posílí. Obecně je náboženská situace v Estonsku poznamenána sekularismem a ateismem. Návštěva papeže je zde proto mnohem více než v Lotyšsku nebo Litvě určitou „výzvou“, kterou Svatý otec přijímá s radostí.
Katolická církev v Estonsku je sice malá, ale má tu výhodu, že není spojena s žádnou národností, skládá se takřka půl napůl z Estonců a rusky mluvících obyvatel. Pro nás je tudíž snazší než pro luterány nebo pro ruské ortodoxní tvořit most mezi dvěma komunitami.
Estonci se připravují na přijetí papeže Františka s nadšením! A to nejen katolíci, ale i ostatní křesťané, a také mnozí lidé bez vyznání. Nedávno mi člen estonské vlády, luterán, řekl: „Pro nás luterány je dnešní papež zcela jistě hlava těla Kristova ve světě!“ Tato věta, která je bezesporu teologicky nepřesná, ukazuje, s jakým zaujetím se nekatolíci chystají na příjezd Svatého otce.
Nezapomeňme, že katolická církev v Estonsku má vztah k té české. Kongregace Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie z Králík (a původně z Olomouce) zde působila během sovětské éry jako jediná řeholní kongregace. Nyní pečuje o katolickou školu v Tartu, kam chodí asi 500 žáků, a je v tomto univerzitním městě velice považovaná.