Vydání: 2004/19 Mariánská zbožnost, 2.9.2004, Autor: Štěpán Plaček

Policie odložila případ arcibiskupa Berana
Nikdo nebude potrestán za to, že pražský arcibiskup Beran strávil 14 let v „domácím vězení“, ani za to, že po svém jmenování kardinálem v roce 1965 byl donucen nenávratně opustit tehdejší ČSSR.

Komisařka Mária Veselá z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) konstatovala, že v případě Beranovy internace došlo k trestnému činu „porušení povinnosti veřejného činitele“. Proti tehdejším aktérům však nelze zahájit trestní řízení - jsou totiž po smrti.

BĚHEM JEDNOHO DNE
Údajný přestupek, který byl důvodem pro internaci, měl spočívat v tom, že arcibiskup vykonává duchovenskou činnost, aniž složil slib věrnosti republice. Během jednoho dne proběhlo celé trestní řízení, vyřízení odvolání, které arcibiskup ihned podal, určení místa internace i dopravení Berana na toto místo. Archivní materiály ukazují, že za celou záležitostí stály příkazy KSČ, Státního úřadu pro věci církevní, prezidenta republiky a vlády. Jejich zájmem bylo další oslabení vlivu církve v Československu. Arcibiskup Beran patřil k těm, kdo vyjadřovali nesouhlas s kroky proti církvi.

Internace trvala na různých místech až do roku 1963. Během těchto let byl Beranovi znemožněn styk se světem, omezen pohyb, kontrole podléhaly návštěvy i korespondence. I po uvolnění však arcibiskup zůstával pod bdělým dohledem úřadů.

NATRVALO V ŘÍMĚ
Papež Pavel VI. jmenoval v roce 1965 Josefa Berana kardinálem. Proti tomuto kroku československá delegace ostře protestovala. Vláda posléze všechna jednání s Vatikánem směřovala k tomu, aby nepohodlný kardinál opustil republiku a zůstal v Římě bez možnosti návratu. Vatikán i arcibiskup Beran nakonec k definitivnímu odchodu ze země svolili. Jedním z dojednaných bodů bylo, že vedení pražské arcidiecéze se ujme František Tomášek. Dne 19. února odletěl Beran do Říma spolu s se zástupcem Vatikánu Cassarolim.

PŘÍPAD SE ZDOKUMENTUJE
„Upřímně doznávám, že odlet mi ztrpčovalo vědomí, že jsem vlastně vypovězen z vlasti, kterou tolik miluji,“ uvedl kardinál Beran ve svém dopise ministrovi kultury pár týdnů poté, co s těžkým srdcem definitivně opustil zemi. V Římě se mohl zúčastnit zasedání Druhého vatikánského koncilu, kde ve svém projevu obhajoval náboženskou svobodu a svobodu svědomí.

Ačkoli ÚDV případ internace a vyhnání arcibiskupa Berana odložil, plánuje se jeho podrobné zdokumentování.

Kardinál Beran (vpravo) na audienci u papeže Pavla VI. v prosinci 1968