Vydání: 2007/44 O umírání a smrti, 30.10.2007, Autor: Martin T. Zikmund

V pátek 26. října se konala v rakouském Linci slavnost blahořečení odpůrce nacismu a mučedníka Franze Jägerstättera. Beatifikaci z pověření papeže předsedal kardinál Saraiva Martins. Slavnosti se účastnili věřící z celého Rakouska i zástupci okolních zemí (mezi nimi také českobudějovický biskup Jiří Paďour). Přítomna byla též Jägerstätterova vdova Franziska, která s dojetím vyznala, že „vždy prosila Pána Boha, aby se mohla tohoto dne dočkat“.

Rakouští biskupové nazvali Jägerstättera „mučedníkem svědomí“ a mužem, který svým životem dosvědčil Ježíšova blahoslavenství z horského kázání. Kdo to tedy byl Franz Jägerstätter?
Narodil se před 100 lety v dolnorakouské vesnici v prosté rolnické rodině. Zažil poněkud neklidné mládí, ale pak se usadil, začal sám farmařit, oženil se a založil rodinu. Především se však přimkl k církvi a ke katolické víře. Sám to později komentoval slovy: „Mohu říct z vlastní zkušenosti, jak je bolestné, když člověk žije své křesťanství jen polovičatě; je to spíše přežívání než žití.“
Jägestätter byl pověřen péčí o kostel a hřbitov v obci Sankt Radegund, aniž by si za tuto službu nechával platit. Naopak byl známý tím, že pamatoval drobnými dary na lidi ve vesnici, kteří byli ještě chudší než on sám. Ačkoli měl jen základní vzdělání, vlastní pílí se zdokonalil v četbě, zejména ve znalostech církevních dějin a myšlení. V době svého věznění byl tento prostý farmář v duchovní literatuře vzdělán natolik, že mu udělalo velkou radost, když ve vězeňské knihovně nalezl svazek kázání sv. Jana Zlatoústého. Když se nacisté ujali vlády v Rakousku, zřekl se jakékoli sociální podpory od státu a odmítl zároveň nastoupit do armády.

Vytrval až do konce
Důsledky Jägerstätterova postavení byly samozřejmé. Nejprve byl poslán do vězení v Linci, ve městě, kde Hitler a Eichmann strávili dětství. V květnu 1943 byl převezen do vězení v Berlíně. I přes naléhání kněze, manželky a právníka, kteří poukazovali na rodinné důvody a poslušnost k autoritám, se rozhodl setrvat ve svém odporu. Nacistický režim totiž považoval za nemorální a protikatolický. 9. srpna 1943 přijal tiše rozhodnutí o exekuci. Otec Jochmann sloužil v té době jako vězeňský kaplan v Berlíně a strávil část toho dne s Jägerstätterem. Potvrdil, že vězeň byl tichý a na nic si nestěžoval. Na smrt šel odhodlaně, ve zjevné jednotě se svým Pánem. „Mohu říct s jistotou, že tento prostý muž je jediný světec, jehož jsem za svůj život potkal,“ řekl vězeňský kaplan.