Vydání: 2007/21 Ve vaší farnosti se nesportuje?, 22.5.2007

Od svatovítské katedrály vyráží asi třicetičlenná skupinka na pořádně dlouhou trasu. Za tři dny musí urazit více než sto kilometrů. Poutníci se vydávají na cestu k jeníkovské Matce Důvěry – do lidmi zapomenutého poutního místa na severu Čech.

Průvod s korouhví s obrazem Panny Marie a velkým dřevěným křížem v čele jde svižným tempem. U kolemjdoucích vzbuzuje údiv, rozpaky i zájem. Kontakt s lidmi během pouti považují organizátoři za jeden ze způsobů evangelizace. „Najdou se lidé, kteří si díky našim poutím vzpomenou na své zbožné kořeny v rodině,“ říká organizátor pouti P. Marek Dunda. „Své poutníky“, již dorazili do cíle minulou neděli kolem poledne, vítalo v Jeníkově několik desítek obyvatel, kteří přišli na mši. Místní ženy je překvapily pohoštěním.
Že takových poutí jsou desítky a na téhle nic zajímavého není? Jen zdánlivě... „Hledali jsme nejmrtvější farnost v naší zemi a také místo, kde by ,normálními cestami‘ nenastalo žádné oživení,“ vzpomíná P. Dunda, farář z jihomoravského Vranova nad Dyjí. Záměru vrátit zapomenutému poutnímu místu život totiž předcházela myšlenka pomoci nějaké „mrtvé“ farnosti. Už před lety měli takový nápad bohoslovci z jižní Moravy, když studovali v litoměřickém semináři a poznali zdejší náboženské prostředí. Pomoc místu poznamenanému odsunem sudetských Němců, prostitucí na nedaleké E 55, vysokou nezaměstnaností, kriminalitou a náboženským povědomím na bodě mrazu se nakonec podařila vranovskému společenství Fatym (zkratka slov farní tým). I přes 300 kilometrovou vzdálenost, která dělí nadšence z Fatymu od této severočeské obce, bylo vykonáno veliké množství práce – od postupných oprav fary a kostela až po navázání živého kontaktu s místními obyvateli, zvláště s dětmi a mládeží. A kromě toho také už třetí úspěšný ročník jeníkovské pouti...
(brg)