Vydání: 2011/23 Karel Otčenášek, 1.6.2011, Autor: Martin T. Zikmund

Velkolepé panoráma valašských Beskyd a slovenských Javorníků spatříte, když sestupujete z 680 metrů vysoké obce Pulčína do Francovy Lhoty, do této více než čtyři kilometry dlouhé obce vklíněné do posledního valašského údolí před slovenskou hranicí. Je známá jako rodiště kardinála Štěpána Trochty.

I tento novodobý mučedník měl nepřímý vliv na to, že zde první svaté přijímání probíhá v posledních letech jinak, než je běžné. „Při mši svaté 29. května, kdy jedenáct dětí poprvé přistupovalo ke svatému přijímání, jsem jejich možná trochu překvapeným rodičům, kmotrům a dalším asi 300 účastníkům bohoslužby oznámil, že tyto děti pro naši farnost zajistily na 18 tisíc hostií,“ sdělil KT P. Jan Surowczyk, polský františkán, který působí ve Francově Lhotě jako farář. Již poosmé totiž Valašská nadace ve spolupráci s místní základní školou a farností připravily akci „Chléb náš vezdejší“. Na Trochtově poli, kde kdysi malý Štěpán sám rolničil, děti s více než ročním předstihem a s pomocí zmíněné nadace zasely obilí. Při dožínkách ho sklidily, na poslední zdejší funkční mlátičce u Filáků vymlátily a pak ho nechaly ve starém mlýně rodiny Machů semlít na mouku. Pytel mouky pak dovezly do Bílé Vody u Javorníka k řeholním sestrám, které z něj upekly hostie, které měly „premiéru“ právě při prvním svatém přijímání dětí. Že je chování žáků k jejich okolí díky této zkušenosti odpovědnější, potvrzuje Josef Kliš z Valašské nadace: „Během celého školního roku nelze spatřit pohozené zbytky naší základní potraviny.“ Mouka z Trochtova pole se však neužívá jen pro hostie. Zčásti z ní napečou kuchařky ze školní jídelny i koláče pro celou školu.