Vydání: 2006/46 Otazníky z křesťanských ložnic, 14.11.2006

„Svatý Martin byl nejdřív vojákem, teprve pak biskupem. A byl křesťanem od narození?“ „Ne, k tomu ho přivedl jeho kamarád.“ Takto si povídal generální vikář pražské arcidiecéze P. Michael Slavík s malými nositeli jména tohoto světce během svatomartinské bohoslužby na pražském Vyšehradě.

Již podeváté se tu sešly děti a jejich rodiče ke svatomartinskému lampionovému průvodu. Setkání zahájila bohoslužba, kterou P. Slavík celebroval v rotundě sv. Martina. „Víra naučila sv. Martina vnímat potřebu druhého a rozdělit se. Víra nás má vést nejenom k vnitřnímu přesvědčení, ale i k určitým postojům. Když se křesťan se svou vírou schová, tak zhasne,“ uvedl P. Slavík.
Po závěrečném požehnání se od plamene velikonoční svíce rozžíhají pochodně a skautky předávají oheň do lampionů. Průvod dětí a rodičů kráčí nad Prahou po cestě, lemující vrchol vyšehradského opevnění. Na osvětleném prostranství se všichni setkávají s jezdcem, představujícím sv. Martina, a sledují vystoupení šermířů. „Byl jsem na svátek svatého Martina v Mnichově a viděl jsem představení pro děti z mateřských škol. Protože jsem na Vyšehradě působil jako skautský vůdce, rozhodl jsem se uspořádat tady něco podobného,“ vypráví Jiří Petrus, zakladatel vyšehradské tradice svatomartinského průvodu.
(hav)