Příležitost pro lidi dobré vůle

REPORTÁŽ Z PRŮBĚHU TŘÍKRÁLOVÉ SBÍRKY
'Nepomáhám proto, že jsem věřící, ale proto, že jsem člověk,' říká Růžena Lomarová, koordinátorka Tříkrálové sbírky v České Třebové. Ohřívá si ruce o hrníček s horkým čajem, právě dorazila z koledovaní. Tváře i ruce má červené. Nejdříve se trochu rozčiluje nad zavřenými dveřmi mnohých domů, ale pak se s chutí pouští do vyprávění. V něm se mísí vztek nad neochotou, s radostí z toho, že člověk člověku umí ještě pomoci.

Tříkrálová sbírka se v České Třebové stává pomalu tradicí. Letos se o ni staralo 24 skupinek. Snahou paní Lomarové bylo, aby vedoucí každé skupinky byl z obvodu, kde koleduje. 'Jakmile nás lidé znají, nebojí se nám přispět. Často nás zvou dál a nabízejí cukroví,' potvrzuje vedoucí jedné skupinky, Václav Hampl. 'Samozřejmě že jsme se setkali i s odmítnutím, ale většinou bylo slušné. Nikdo nenapadal Charitu ani katolickou církev. To považuji za dobrý signál.'

PŮSOBÍ TU NĚCO VÍC
Dobrých signálů bylo v České Třebové více. K Tříkrálové sbírce tu patří koncert dětského pěveckého sboru Kajetánek a smíšeného sboru Bendl. Koná se ve farním kostele sv. Jakuba. 'Mnoho skladeb bylo psáno pro sakrální prostory, právě zde mohou plně vyznít a předat své poselství,' říká Josef Menšík, sbormistr Bendlu. To se podařilo, neboť některé dámy, choulící se do kožíšku, odcházely z kostela se slzami dojetí. Místostarostka České Třebové Jarmila Žáčková naopak zářila energií. 'Teší mě, že jsem tady. Kostel má zvláštní atmosféru, člověk cítí, že na něj působí něco víc.'

NABÍZÍME KUS SVÉ VÍRY
'Tříkrálová sbírka je příležitostí pro spolupráci lidí dobré vůle. Nerozhoduje, jestli je člověk praktikující katolík. Já sám sice nechodím každou neděli do kostela, ale přesto se v žádném případě nemohu označit za nevěřícího,' vysvětluje sbormistr Menšík. Církevními příslušníky jsou jen někteří členové Bendlu, přesto jim nikterak nevadilo zpívat v kostele. Podobné porozumění se projevuje i při samotném koledování. 'Jistě že při koledování nebo následné pomoci konkrétním lidem předáváme i trochu z křesťanství. Ale jsou to spíše střípky, žádné nucení,' dodává Růžena Lomarová. Podobného názoru je i správce třebovské farnosti P. Miloš Kolovratník: 'Samozřejmě že s pomocí nabízím i část své víry. Už jen to, že jsem křesťan, mě opravňuje pomáhat. Pokud někdo odmítne, nevnucuji se.'

OBTÍŽNÉ HLEDÁNÍ POTŘEBNÝCH
Sbírka v České Třebové je zaměřena na pomoc postiženým lidem. Ti podle Růženy Lomarové 'často stojí na okraji společnosti, bojí se ostatních lidí a jen neradi se otevírají'. V tom by mohl být jeden z důvodů, proč nabízenou pomoc často odmítají. Dalším problémem je lidská závist. 'Část společnosti má dojem, že z péče o postiženého plynou nějaké výhody,' říká koordinátorka a dodává: 'Každý rok si říkám, že se do příští Tříkrálové sbírky nepustím, ale pokaždé do toho jdu znovu.' Červené tváře Růženy Lomarové zmizely, čaj je vypitý - další kolotoč neklidu skončil.