Vydání: 2006/30 Křesťané a lenost, 24.7.2006

„Za čtrnáct dnů, až se vrátím z dovolené, přivezte prosím svá auta, vozítka a dopravní prostředky. Budeme je žehnat. Ne snad kvůli bodovému systému, ale proto, že Božího požehnání je třeba stále,“ zval P. Petr Kubant boušínské a červenokostelecké farníky na poutní místo Boušín na Náchodsku.

Minulou neděli se pak před boušínským kostelíkem shromáždily desítky automobilů, motocyklů a jízdních kol. Farníci reagovali na výzvu P. Kubanta a přivezli svá „vozítka“, která při příležitosti svátku sv. Kryštofa požehnal. Kdo chtěl, mohl prý na Boušín dopravit i loď či letadlo - na vše totiž církev pamatovala žehnací formulí. Někteří farníci předem vtipkovali, že přijedou traktorem, ale nakonec zůstalo jen u běžnějších dopravních prostředků. „Požehnání není žádný magický proutek, jako že ten, kdo v požehnaném autě jede, se už nikdy nevybourá“, vysvětlil P. Kubant při mši svaté a pokračoval: „Ale když bude dopravní prostředek využívat pro lásku k bližnímu, bude na něm vždycky spočívat Boží požehnání.“ Po skončení mše začal bohoslužbou slova vlastní obřad žehnání aut. Po společném požehnání pak obešel P. Kubant všechna přítomná vozidla – některá z nich musela stát až v polích za kostelem – a poctivě každé z nich pokropil svěcenou vodou. Zkrátka nezůstal ani moped Babeta, jehož majitel dorazil na obřad až na poslední chvíli. Řidiči ještě obdrželi výtisk speciální modlitby s doporučením, aby se ji modlili už před jízdou a nikoliv až během ní. Hned s ní začal jeden z místních farníků Jindřich Řezníček, který na střechu svého auta naložil i kola. Se svou rodinou a požehnaným autem i bicykly totiž vyráželi na dovolenou.
Před odjezdem kněz ještě všechny přítomné vyzval, aby při manévrech před kostelem udržovali mezi sebou dostatečnou vzdálenost, neboť požehnání by je přece jen od menší kolize nemuselo uchránit.
JAN KAFKA