Vydání: 2009/8 Svátost, nebo rituál, 19.2.2009, Autor: Tereza Holá

Mezi nejčastější masopustní masky na východní Moravě prý patří medvěd, který si podle tradice musí zatančit s hospodyní. Právě v těchto dnech přijde jeho čas – pomalu, ale jistě se schyluje k době postní. A před její začátek umístila lidová tradice poslední záchvěvy veselí – masopust.

V ostravském centru Klubíčko minulý týden medvěda neměli. Zato tam dorazil jeden čert, jemuž se po tváři chvíli koulely slzy jako pověstné hrachy, když se mu zrovna přihodilo nějaké příkoří. Ani princezna nedbala své pověsti a klidně i ve svých nadýchaných šatech skákala v pytli. Maškarní týden v rodinném centru Charity Ostrava letos pořádali již třetím rokem a tentokrát na něj postupně přišlo na sedmdesát dětí. „Maškarní karneval jsme v masopustu pořádali každoročně, jenže vždycky byl o něj takový zájem, že jeden den nestačil. Proto děláváme celý maškarní týden,“ vysvětluje „šéfka přes hraní“ Petra Hořínková. A veselí se kromě dětí účastní nejen maminky, ale i tatínkové v maskách. Masopust, fašank, končiny nebo také ostatky se konají v různých regionech v různou dobu, nejčastěji v týdnu před Popeleční středou, která letos připadá na 25. únor. „Masopustní veselí spojené s mnoha zvyky má starobylý, dodnes celkem neobjasněný původ. Znakem oslav a karnevalů je bujarost, hodování, průvody masek a hry. Veselé reje jsou předzvěstí následného půstu, jenž přišel s církevním kalendářem. Karneval je ovšem daleko starší,“ vysvětluje Zdeněk Tofel, folklorista a vedoucí folklorního uměleckého souboru Valašský vojvoda z beskydské obce Kozlovice.