O ekologii se na horském táboře hovoří snadno

Ostravským dětem letos na farním táboře počasí nepřálo. Kromě obou víkendů, které červencovou rekreaci rámovaly, bylo chladno a často sprchlo. Naštěstí táborová hra s názvem Ekologická univerzita nebyla na počasí příliš závislá. Budova staré fary v Travné, nejzápadnější výspě ostravsko- -opavské diecéze, je prostorná, k dispozici jsou i chatky u přilehlého hřiště.

Děti se při jednotlivých přednáškách seznamovaly se záhadami různých ekosystémů, besedovaly o přírodě a její ochraně. Učily se poznávat rostliny a zvířata, předvídat počasí, měřit sílu větru, používat přírodní materiály. Teorii střídala praxe – došlo i na zajímavé chemické a fyzikální pokusy.
„Škola o prázdninách? Jak ji mladí táborníci přijali?“ ptáme se jednoho z vedoucích, pastoračního asistenta farnosti Ostrava-Přívoz Tomáše Pinďáka. „Líbí se jim to, máme tady ukázkovou školu hrou. Mezi jednotlivými předměty nechybí ani tělocvik a zpěv, máme proto postaráno i o protažení těla a chvíle společného povykování. Také náboženství je v Travné re- gulérním školním předmětem, jen se v něm tematicky zaměřujeme víc na přírodu. Ptáme se, proč Bůh stvořil Zemi tak bohatou, účelnou a krásnou, učíme se mu za všechny dary děkovat,“ říká T. Pinďák.
Je časné nedělní odpoledne a děti teprve obědvají. Proč tak pozdě? „Právě jsme se vrátili. Mše svatá je dnes až o půl třetí. Využili jsme toho k dopolednímu výletu na Borůvkovou horu,“ vysvětluje hlavní vedoucí Jan Košárek. „Je to nejbližší vyhlídkový bod, odkud jsme si mohli prohlédnout celý kraj, hlavně pak nádherné panorama masivu Králického Sněžníku. Tady v Rychlebských horách jsme poprvé, ať si tedy děti odvezou ty nejlepší dojmy,“ dodává Jan Košárek, který je v Ostravě také pastoračním asistentem. Mezitím přijíždí P. Piotr Niewiadomski z nedalekého města Javorníka a bohoslužba začíná. Pan farář je rád, že má v kostele téměř o pět desítek lidí víc než obvykle, ale je náročný. Některé modlitby nechá děti zopakovat: „Neslyšel jsem vás!“ Také zpěv se mu zdá slabý. Vtipkuje: „Proč jste tak potichu? Neměli jste nějaký slabý oběd?“ Děti pochopí a kostel Panny Marie se důkladně rozezní. Tomáš Pinďák pomáhá hrou na kytaru, jeho kolega Jan Košárek na housle.

CO PAN FARÁŘ NEMOHL VĚDĚT
„Nedotkla se vás slova pana faráře o slabém obědě?“ ptáme se táborové kuchařky. Lucie Glovová se jen směje: „Ale kdepak! On přece nemůže vědět, že se ta drobotina vrátila z dlouhého výletu a že jsou unavení. A já nejlépe vím, jak dobře vaříme. Děti s sebou měly svačinu a pak každý dostal pořádnou porci kuřete. Dívala jsem se, jak všem chutnalo. Nic nenechali.“ Paní Glovová nepatří k přívozské farnosti, do Travné přijela vařit z Českého Těšína. „To proto, že zde mám dvě vnoučata. Během roku jich moc neužiji, tak jsem ráda přijala nabídku,“ vysvětluje. Zvlášť sedmiletý Michael se dnes babičky drží u fary i při mši v kostele.
Cestou na Borůvkovou horu si děti natrhaly plno kvítí a horských rostlin. Po zbytek odpoledne všechno lepily na papír, chystaly k soutěži herbáře. Pak přišly na řadu hry. A co škola? „Dnes je přece neděle,“ ohrazuje se malý Jirka. „V neděli se nepracuje ani neučí!“ Má pravdu. Co však i dnes na programu zůstane, je večerní modlitba. K ní se všichni po soumraku – stejně jako ráno – sejdou v podkrovní kapli. Čtyři přítomné romské děti toho o víře zatím mnoho nevědí, ale snaží se držet s ostatními krok.
Ve středu celé tohle společenství navštíví také ostravský farář P. Bogdan Stępień. Děti se už na jeho laskavá slova a šibalský úsměv upřímně těší.