Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference
Archivní článek

Historie Orla: smutné pády, hrdé vzestupy

24. 6. 2009

Tisk

Vydání: 2009/26 Katolický týdeník slaví..., 24.6.2009

Za stoletou dobu své existence toho zažil Orel mnoho. „Totalitními režimy byl Orel několikrát zrušen. Nejprve to byla první světová válka, pak druhá a do třetice to byli komunisté, kterým se znelíbila naše činnost,“ popisuje historik Orla Božetěch Kostelka. Coby další významný mezník v historii Orla Kostelka uvádí pouť na Svatý Hostýn v roce 1948, kdy se sešel stotisícový dav členů Orla jako vyjádření nesouhlasu s tehdejším nástupem komunistického režimu. „V následných procesech bylo uvězněno osmnáct členů vedení na celkových sto padesát jedna let,“ říká Božetěch Kostelka. Z řad Orla vyšla i řada hrdinů českých dějin. Patří mezi ně například exilový premiér Jan Šrámek, vykonavatelé atentátu na Reinharda Heydricha Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem či vedoucí orelského odboje proti nacismu Vojtěch Jílek.

Rakousko-Uhersko

– 1909, Olomouc – Oficiální pojmenování tělocvičných odborů názvem OREL vyhlásil předseda křesťansko sociální strany P. Jan Šrámek. Toto datum je považováno za oficiální vznik Orla a jeho „křestním listem“. Rychle roste počet členů, množí se zakládání tělocvičných odborů orelských jednot. Během roku je jich více než sto.
– 1912, Kroměříž – třetí zemský slet. Vypraveno deset zvláštních vlaků, 2 631 cvičících, 25 000 diváků.
– 1914 – zaveden pozdrav „Zdař Bůh“. Orel má na Moravě přes 12 000 členů a v Čechách přes 2 000.
- 1914 – 1918 – Orelská organizace ve válečných letech téměř zaniká.
– 1917, Brno – starosta Orla Jan Šrámek přednáší výzvu k obnově Orla po válce. „Orel byl vyvolán hnutím katolického lidu jako nutná složka společnosti. Je naprostou nutností, aby pro příští kulturní rozvoj v našem národě byl Orel v plné šíři své činnosti obnoven, zvláště tehdy, pokud se uskuteční náš národní ideál české samostatnosti,“ řekl tehdy Šrámek.

První republika

– 1921 – Orel se začleňuje do sportovní unie katolických spolků Evropy FICEP se sídlem v Paříži. Následují roky mohutného rozvoje orelského hnutí.
– 1922, Brno ­– Orelský slet: téměř 50 000 cvičících, téměř 100 000 diváků, mezinárodní účast deseti států z Evropy a Ameriky, celkový počet členů Orla v té době byl 121 233.
– 1929, Praha – Konaly se Svatováclavské dny Orelstva, což byla největší sportovní akce té doby. Slet navštívil i prezident republiky T. G. Masaryk.
– 1930, Svatý Hostýn – Samostatná pouť jako poděkování za úspěšnou činnost Orla. Je organizovaná doposud každoročně, týden po hlavní Svatohostýnské pouti.
– 1933 – Orel jako první organizace zavádí brannou výchovu. Počet členů Orla překračuje 160 000.

Období 2. světové války

– Po obsazení republiky německou armádou odchází starosta Orla Mons. Jan Šrámek do exilu. Je předsedou exilové československé vlády v Londýně.
– Při nástupu Reinharda Heydricha je mezi prvními popravenými náčelník Orla Vojtěch Jílek.
– Mnoho členů Orla je zapojeno do odbojové činnosti doma i v zahraničních armádách.
– Atentát na říšského protektora Heydricha provedli členové Orla parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš. (Ze sedmičlenného výsadku byli čtyři členové Orla.) Následně byl Orel zrušen a jeho majetek zabaven.
– Po skončení války nastává obrovský rozmach činnosti. Počet členů dosahuje 200 000. Orelská mládež se s nadšením připravuje na slet do Prahy v roce 1949.

Činnost v exilu

– Po stotisícovém orelském shromáždění na Svatém Hostýně v srpnu roku 1948 začalo pronásledování členů Orla.
– Až do roku 1989 se činnost Orla soustřeďovala v exilu.
– V březnu 1949 byla založena v uprchlickém táboře Murnau jednota Orla v exilu, postupně vznikly orelské jednoty ve všech uprchlických táborech.
– V listopadu 1949 se konal sjezd exilových Orlů. Byla ustavena Svatováclavská župa Československého Orla v exilu.
– Ústředí Orla v exilu bylo v Chicagu. Tam je doposud ústřední exilový archiv Orla.
– Ještě v současné době vyvíjí činnost australská jednota Orla v Sydney.

Současnost

– Po pádu komunistického režimu je Orel obnoven potřetí. Aktivně se zapojuje do českých a evropských sportovních struktur. Současný Orel má vráceno jen 10 % svého původního majetku. Ten trvale zvelebuje. Má 250 jednot a více než 18 000 členů.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou