Vydání: 2016/50 Roráty lákají nejen věřící, 6.12.2016

Sál na ostravsko-opavském biskupství se úterní dopoledne zaplnil do posledního místa a organizátoři přidávali další židle. Kromě jednotlivců zavítaly na přednášku i celé skupiny, které váže ke světici zvláštní vztah, tak jako čtyři charitní pracovníky z Nového Jičína. „Vydali jsme se do Ostravy zvláště proto, že náš dům se jmenuje Charitní dům sv. Matky Terezy,“ vysvětluje zástupkyně ředitele Jolana Orlíková a pokračuje: „Naši klientelu, jak říkala Matka Tereza, tvoří nejchudší z nejchudších. Vyprávění o tom, jak pracovala kalkatská misionářka, bylo pro nás jako duchovní obnova.“ Ze setkání si pak Novojičínští odváželi knížku P. Maasburga se zvláštním věnováním pro jejich charitu.
V novojičínské výpravě byli také dva protestanti, kteří se netajili svým nadšením – hlavně z P. Maasburga, jehož charisma oslovuje lidi napříč denominacemi.
Největší skupinu vypravili salesiáni Dona Bosca, protože v Ostravě i v Praze se sestrami Matky Terezy úzce spolupracují. Ředitele ostravské komunity P. Jiřího Cahu SDB zajímalo, jak misionářka spolupracovala se salesiány v Kalkatě a jinde ve světě. „Vím, že měli velmi dobré vztahy a byli úzce spojeni v péči o děti. Nyní spolupracují v nejvzdálenějších končinách bývalého Sovětského svazu,“ prozradil P. Leo Maasburg, jehož se další ze salesiánů nebál zeptat, zda měl s Matkou Terezou někdy konflikt a jak snášel to, že byla ráznou ženou. Vyvolal tím salvu smíchu a druhá pak zazněla při odpovědi: „Ó ano, mnoho konfliktů.“
V Olomouci na P. Maasburga čekali v pondělí dopoledne pedagogové Vyšší odborné školy sociální – Caritas a odpoledne pak v aule, zaplněné do posledního místa, studenti školy. Ti si napřed vyslechli zhruba hodinové vyprávění, během něhož se například dozvěděli, že Matka Tereza nikdy o nikom neříkala cokoli negativního. „Přitom jsme se snažili z ní nějaké takové hodnocení dostat – třeba při návštěvě komunistické Moskvy,“ řekl s úsměvem rakouský kněz a dodal, že tenkrát jenom ocenila, jak se jí místní věnovali. Cesta do Sovětského svazu, kterou s Matkou Terezou absolvoval v roce 1986, byla podle něj třetí etapou v díle řeholnice, která svůj život věnovala boji s chudobou. „Nejprve od čtyřicátých let s materiální chudobou mezi nemocnými a umírajícími v Kalkatě, potom od šedesátých let s chudobou společenskou v západních zemích a nakonec od osmdesátých let s duchovní chudobou v Sovětském svazu,“ vyjmenoval P. Maasburg.
Vzor pro studenty
Budoucím pracovníkům v sociálních službách odpověděl i na dotaz, jaký byl vztah nemajetné řeholnice k penězům, bez nichž se profesionální služba neobejde. „Požadovala jejich transparentní správu s co nejmenšími náklady,“ shrnul P. Maasburg a dodal: „Peníze pro ni nebyly důležité, říkala: ‚Pokud projekt zprostředkovává Boží lásku, pak to on zaplatí‘ – pokud je tedy charita charitou, peníze jí nebudou chybět.“
Návštěva rakouského kněze může být podle ředitele VOŠ Caritas Martina Bednáře pro studenty, kteří v Matce Tereze vidí vzor v pomoci bližním, obrovskou inspirací. „Jeho výpověď se může stát zdrojem stability v případě budoucího zaváhání,“ je přesvědčen ředitel a dodává: „Jsem moc rád, že otec Leo naše pozvání přijal a o své svědectví se se studenty i zaměstnanci podělil.“