Vydání: 2020/22 Poděkování papeži ze světa i od nás, 26.5.2020, Autor: Alena Scheinostová

„Už před samotným vstupem byly ve dvoumetrové ‚šachovnici‘ rozmístěné stoličky pro případ, že vnitřek kostela bude plný. Plno ale nebylo. V předsíni věřící vítala farnice, která jim na ruce nastříkala dezinfekci a až pak je pustila dovnitř. Všechny okna a dveře byly otevřené, každá druhá lavice byla zalepená páskou a v těch, kam si šlo sednout, byly nalepené bílé tečky označující dvoumetrový odstup. Vytratily se modlitební knížky. A ač teď mají být bohoslužby kratší, tentokrát se výrazně natáhla kvůli čtení nových opatření, která se musí dodržovat,“ popsal mši svatou ve Slovenské Ľupči internetový deník Postoj.
Na Slovensku se bohoslužby s účastí veřejnosti mohou znovu konat od 10. května, postupně se zvyšuje povolený počet účastníků. Lidé však musejí nosit roušky, a to včetně kněží, a eucharistii přijímat na ruku, což dosud u našich východních sousedů nebylo zvykem. Na slavnost prvního svatého přijímání nebo na přijetí biřmování si v řadě farností počkají do podzimu.
Od 15. května se mohou věřící opět účastnit mší v Rakousku. I zde platí hygienická opatření, nejvyšší povolený počet účastníků se liší podle možností dané farnosti. „Naše motto pro toto období je jasné: tolik svobody, kolik je možné, tolik omezení, kolik je nezbytné,“ shrnul na Twitteru rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz, sám katolík. „Víra potřebuje jak společné slavení, tak osobní vztah s Bohem. Z toho křesťanství vychází. Společenství církve je něco podstatně jiného než klub nebo parta kamarádů,“ vděčně reagoval stejnou cestou vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn.
Ve Francii se věřící o právo scházet se k bohoslužbám museli odvolat až ke Státní radě (nejvyššímu správnímu soudu). Vláda totiž s opětovným povolením společných modliteb stále otálela, navzdory výzvám Francouzské biskupské konference i představitelů dalších náboženství. Podle výroku Státní rady z 18. května však šlo o nepřiměřené, závažné a zjevné porušení náboženské svobody. Od minulé neděle se tak i ve francouzských kostelích znovu začíná společně slavit liturgie, byť i zde s nezbytnými omezeními. Někde zatím upřednostňují venkovní slavení.
V Itálii, která spolu se Španělskem patří k zemím, kde virus řádí v Evropě nejhůře, se kostely pro věřící postupně otevírají od 18. května. K povinným rouškám a dezinfekci rukou někde přistupuje měření tělesné teploty u vstupu. I pro církev platí stodvacetistránkové vládní opatření, které omezuje veřejný provoz v zemi, kde nemocí z koronaviru aktuálně trpí přes 55 tisíc osob, přes 30 tisíc jich zemřelo. Mimo jiné tak kněží musejí rozdávat svaté přijímání – samozřejmě na ruku – v latexových rukavicích. „Než jsem se stal knězem, byl jsem chirurg, takže mi rukavice přijdou normální. Jsem i s nimi šikovný, hostie mi neupadne,“ zažertoval podle agentury AP P. José Maria Galván z římské baziliky Sant’Eugenio. Také v Itálii předcházel opětovnému povolení veřejných bohoslužeb spor mezi církví a vládou.
Aby se nákaza nešířila
Podobně ožívají kostely v těžce zasaženém Španělsku (aktuálně je nemocných 57 tisíc lidí a 28 tisíc zemřelo). Biskupové nicméně na svém webu nabádají, aby „ohrožené osoby, starší a nemocní zvážili možnost setrvat doma a bohoslužbu sledovat prostřednictvím médií“. „Jsme všichni povoláni žít odpovědně, abychom se co nejvíce vyvarovali dalšího šíření nemoci,“ dodalií pastýři. A zatímco v Polsku se věřící mohli do kostelů vracet už od 20. dubna, Švýcaři budou moci zajít na mši od 28. května a ve Velké Británii se toho zřejmě nedočkají ještě po celý červen.
Aby se při sanitaci kostelů nepoškodilo leckdy cenné historické vybavení, vydala vatikánská Papežská rada pro kulturu v uplynulém týdnu jednotné směrnice. V těch připomíná, že starobylá umělecká díla, nábytek či liturgické náčiní jsou neobnovitelným kulturním dědictvím, které by mohla dezinfekce nenávratně poškodit, a je proto nutné vedle poslušnosti ke stanoveným opatřením používat zdravý rozum.