Vydání: 2005/37 Nové kostely a jejich lidé, 6.9.2005, Autor: Robert Falkenauer

Britská vláda chystá zákon o umělém oplodnění a zacházení s lidskými embryi. Pokud tento záměr vyjde, už od roku 2008 by si mohli rodiče vybírat, jakého pohlaví bude jejich potomek. Doposud mohli britští lékaři (podle zákona z roku 1990) měnit pohlaví dítěte pouze v případě, že tím zabrání vrozené genetické poruše. Svůj nynější návrh vláda odůvodňuje snahou o „rodinnou rovnováhu“, zvláště v těch rodinách, kde je více dětí, ale stejného pohlaví. Dalším možným argumentem je mj. skutečnost, že řada Britek se nechává uměle oplodnit v zemích, které výběr pohlaví potomka umožňují (mezi nimi například Belgie, Španělsko, Jordánsko a některé země USA).

(red)

KOMENTÁŘ

Dnešní metody ovlivňování pohlaví dítěte pracují se skutečností, že směr jeho vývoje k muži či ženě je nastaven už v okamžiku početí a závisí na tom, který ze dvou typů spermií, obsažených v mužském ejakulátu, oplodní vajíčko.

Metoda, při níž se zjišťuje pohlaví již počatého dítěte a podle výsledku se pak rozhoduje o jeho dalším osudu, je jednoznačně zavrženíhodná: jako je nepřípustné zabíjet lidi kvůli jejich rase, je nepřípustné zabíjení i dosud nenarozených dětí kvůli jejich „nežádoucímu“ pohlaví.

Přijatelnější už je výběr spermií ještě před početím. I zde je ovšem stále mnoho nejasností, a navíc jsou některé z používaných procedur (např. izolace jednoho typu spermií s následným umělým oplodněním) neslučitelné s důstojností člověka jako obrazu Božího: jako Bůh z lásky tvoří, tak má i člověk respektovat přirozenou jednotu plození a aktu lásky. Proti jiným metodám ale sotva lze něco zásadního namítat, zejména proti metodě „přirozeného plánování pohlaví dítěte“, která se snaží vhodným načasováním manželského aktu využít různé pohyblivosti a životnosti obou typů spermií.

Mravní hodnota činu ovšem není dána jen použitou metodou, ale především úmyslem, pro který je konán. Jako eticky oprávněná připadá v úvahu volba pohlaví chtěného dítěte tehdy, jde-li o odvrácení dědičné choroby. V ostatních případech už je dítě podle svého pohlaví hodnoceno, což je v rozporu s jeho důstojností a zájmem.

Pomysleme také na „kluzký svah“: běžně přístupná volba pohlaví dítěte by mohla mít neblahé následky, např. vychýlení přirozené rovnováhy ve prospěch chlapců v některých kulturách. A po volbě pohlaví by následovala volba nadání, typu postavy atd. – stále rychleji k degradaci dítěte na pouhé spotřební zboží.

(Autor přednáší bioetiku na Lékařské fakultě UK a na Západočeské univerzitě v Plzni.)