Vydání: 2011/24 Duch Svatý, 6.6.2011, Autor: Jiří Prinz
Odpovědně připravený, přesto výhodný hlavně pro stát – s takovým hodnocením vládního návrhu na vyrovnání státu s církvemi vystoupili minulý týden zástupci církví poté, co se s návrhem na první společné schůzce blíže seznámili.
„Je to odpovědně připravený návrh, který však musíme teprve detailně prozkoumat, abychom zjistili, jaký dopad by na jednotlivé církve mohl mít,“ říká hlavní ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha, který práci církevní expertní komise koordinuje. Podle něho jsou církve ochotny přistoupit na kompromis, ale zároveň musí myslet na to, aby byly schopny po ekonomické stránce fungovat. S tím souhlasí i další člen komise Pavel Stolař z Českobratrské církve evangelické. „Návrh vlády je jedním z možných východisek pro další jednání církví se státem. Podle našeho názoru se jedná o řešení, které je výhodné pro stát. Při jednání církví se státem i církví mezi sebou je nutné objasnit řadu otázek a parametrů, jež návrh zatím neřeší. Teprve jejich objasnění vytvoří podklad pro odpovědné posouzení návrhu jako celku,“ tvrdí Pavel Stolař. Návrh vyrovnání státu s církvemi, který připravila speciálně vytvořená vládní komise, počítá s tím, že by stát církvím vydal 56 % majetku v naturáliích, zbytek by uhradil ve finančních splátkách. Naturálně by přitom měla být vydána především zemědělská půda, lesy a vodní plochy v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Pokud jde o finanční splátky, návrh počítá s tím, že by se církvím vyplatilo 59 miliard korun, přičemž splátky by byly rozloženy do doby 15, 20 nebo 30 let. „Je to návrh, který usiluje o to, aby závazky ze strany státu byly pro státní pokladnu co nejméně bolestivé,“ komentuje návrh Karel Štícha.
MAJETKOVÉ VYROVNÁNÍ: SERIÁL NA POKRAČOVÁNÍ
O majetkové vyrovnání státu s církvemi usilovalo již mnoho vlád. Poslední návrh majetkového vypořádání předložila v roce 2008 Topolánkova vláda. V tomto návrhu byla hodnota původního majetku církví a náboženských společností stanovena na 134 mld. Kč. Předpokládalo se naturální vydání 51 mld. Kč, zbylý majetek – 83 mld. Kč měl být finančně kompenzován. Finanční náhrada měla být vyplácena po dobu 60 let s pevným úrokem 4,85 %. Návrh přestal být definitivně aktuální ve chvíli, kdy bylo předčasně ukončeno funkční období sněmovny. I osud současného návrhu je závislý mj. na stávajícím rozložení sil v parlamentu.
