Vydání: 2020/47 Připomínky 17. listopadu, 16.11.2020, Autor: Alena Scheinostová

Okamžiky spontánní radosti nad ukončením 44 dní trvajícího ozbrojeného konfliktu vystřídaly na arménské straně vášnivé protivládní protesty. Součástí dohody totiž je, že si obě strany podrží obsazená území a na klid zbraní dohlédnou dva tisíce ruských vojáků. Arménie tak v Karabachu přichází například o „karabašský Jeruzalém“ Šušu s katedrálou Krista Spasitele či o starověký klášter Dadivank s hrobem sv. Dadiho, žáka arménského věrozvěsta – apoštola Judy Tadeáše.
Katolikos Karekin podle arménského zpravodajského portálu news.am Armény vyzval, aby se nepřipojovali k těm, kdo „dávají zbytečný průchod citům, jež námi zmítají“, a zdrželi se násilí a vandalismu. Zároveň vyzdvihl „oběť našich krajanů, kteří se po tři desetiletí bijí za nezávislost Arcachu (arménské pojmenování pro mezinárodně neuznanou nezávislou republiku Náhorní Karabach – pozn. red.) a kteří obětovali své životy a dosáhli mučednictví v posledních 44 dnech“. Od 27. září, kdy boje na neklidném území znovu vypukly, padlo na 2 300 arménských vojáků a počty civilních obětí jdou podle odhadů do tisíců.
V italském deníku La Repubblica Karekin II. odsoudil „slepé bombardování“ civilistů i arménských kostelů. „Co je to jiného než genocida?!“ zdůraznil katolikos a připomněl tragédii z let 1915 až 1918, kdy statisíce Arménů vyhnali z domovů a zmasakrovali osmanští Turci.
Jak informovala agentura Cath.ch, arménští obyvatelé – většinou křesťané – nyní prchají ze zabraných území a někteří za sebou zapalují svůj majetek. Podle agentury CNA panují obavy z příchodu džihádistů, kteří dříve bojovali na Blízkém východě.
 
Nepřátelství cílí i na křesťanské památky
Jistou budoucnost nemají ani křesťanské památky v těchto zónách. Například na území dnes ázerbájdžánské Nachičevanské autonomní republiky od 90. let srovnali Azeři se zemí 89 kostelů a 22 700 hrobů, včetně pěti a půl tisíce starobylých kamenných křížů chačkarů. Strhli i klášterní komplex sv. Tomáše v Agulisu a na jeho místě vztyčili mešitu. V uplynulých týdnech pak azerské síly ostřelovaly mj. katedrálu v Šuše – jeden z největších arménských chrámů na světě.
Jak dopadne katedrála v Šuše a klášter Dadivank?
Klášter Dadivank na jednom z nově zabraných území 13. listopadu naposledy přijal poutníky, řada z nich ještě jednou před překreslením hranic přicestovala z arménské metropole Jerevanu. K lídrům Evropské unie a UNESCO putují petice, aby se mezinárodní společenství zasadilo o záchranu těchto cenných křesťanských památek.