- Katolický týdeník

LUDMILA VERNEROVÁ-NOVÁKOVÁ
Maminka Magdaleny. Narozena 1962 v Praze, v rodině se třemi dětmi. Absolvovala střední ekonomickou školu, má státnici ze psaní na stroji ('Proto tak dobře hraji na klavír,' říká), absolvovala AMU, obor operní zpěv. Vystupovala s Komorní operou Praha, s Operním studiem ND (role Bellindy). Deset let je na volné noze, nyní pět let ve Státní opeře - ztvárnila postavu Paminy v Kouzelné flétně, Micaely v Carmen a Fiordiligi v Cosi fan tutte.

Jak se cítíte před večerním představením?
Odpoledne je nejhorší - šetřím síly, tlumím strach, mám všechny choroby kromě prostaty. Ve chvíli, kdy opouštím domov, se tréma rozpouští v akci.

Jak odpočíváte?
Především musím opustit svůj byt; jakákoliv forma bytí s mou rodinou je příjemná. Lezeme po horách, podnikáme výlety do přírody a sjíždíme řeky.

Co si myslíte o Svátku matek?
Pro mě je svátek spojen ještě s pozůstatky socialismu, byť se domnívám, že slavit by se měl. A pak si myslím, že i svátek matek je mužskou populací vnímán jako určitý druh feminismu. Asi se o něm málo mluví a píše.

A červnový Svátek otců byste slavila?
Určitě! Můj muž je pro Magdalenu báječný otec.

Najdete si chvilku volna na knížky?
Tu chvilku si uloupnu. Jsem vášnivá čtenářka, momentálně čtu skvělou věc - Narození a smrt v české lidové kultuře od Alexandry Navrátilové. Doplňuji si mezery ve vzdělání.

Kde kromě koupelny zpíváte úplně nejraději?
V kostele. Místo s mimořádnou akustikou, které miluji, je třeba Strahov. A velmi ráda zpívám i v Olomouci v dómu sv. Václava.

Dokážete se sejít ke společnému zpěvu v širší rodině?
Místo, kde se potkáme s ostatními členy rodiny ve větším počtu, je sbor u sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, který založil a obětavě vede můj příbuzný, violoncellista Pavel Verner. Tam si všichni chodíme dobrovolně-povinně zazpívat.

Na čem právě pracujete?
Měli jsme generálku na Carmen, kde zpívám ve Státní opeře Micaelu. Došlo k mimořádnému jevu, kdy režisér Troška vytvořil divácky nádherné představení. Nedávno jsem zpívala Janovy pašije J. S. Bacha se souborem Musica Florea. Pro mě to byla první příležitost zpívat tak úžasné oratorium v Česku; zpívala jsem ho mnohokrát, ale dosud pouze v zahraničí.