- Katolický týdeník

Ve věku 86 let a v 61. roce svého kněžství zemřel 30. července Mons. Václav Dvořák, jedna z nejvýznamnějších kněžských osobností podzemní církve, čestný papežský prelát, kustod katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích a biskupský vikář.

„Byl to mučedník, který přežil,“ zhodnotil Dvořákovu postavu jeho kněžský kolega a přítel už od dob skautingu P. Karel Fořt. „Obvykle mluvíme o mučednících jako o těch, kteří trpěli a zemřeli pro Krista, Dvořákovo utrpení v komunistickém vězení v 50. letech však bylo mučednické, i když se z toho nakonec vylízal,“ dodává. Podle něj ale Dvořák ani tímto utrpením nijak nezahořkl. Byl vždy přesvědčen, že církev se nikdy nemá uzavírat sama do sebe, do svých far a kostelů, ale naopak se má programově obracet na veřejnost a pronikat do světa. Dvořák chápal liturgii jako to nejkrásnější, co církev má, ovšem křesťané prý nikdy nesmí zapomenout, že mše končí vysláním: „Jděte ve jménu Páně.“

Nekázal „církevnicky“
„Rád vzpomínám na naše společné rozhovory o náboženství a o víře v antikvariátu v Jungmannově ulici v Praze u kostela Panny Marie Sněžné, kde Václav Dvořák pracoval. To bylo v době, kdy jsem myl okna,“ popisuje mnoholeté přátelství s P. Dvořákem kardinál Miloslav Vlk. „A pak, když jsem se stal biskupem v Českých Budějovicích, hledal jsem generálního vikáře. Přišel jsem za ním s žádostí, aby tu pozici vzal on.“ Důležité pro tehdejšího českobudějovického biskupa bylo, že Dvořák znal tamní kněze – byl skaut, měl kontakty s cizinou a kromě toho pracoval v podzemní církvi. „Takové znalosti byly potřeba a on je měl,“ vysvětluje svou tehdejší volbu generálního vikáře kardinál Vlk.
„Václav Dvořák mne zaujal svou upřímností. Nekázal ,církevnicky‘, mluvil na rovinu a měl dobrý humor. A nikdy si nestěžoval na minulý režim, protože věděl, že ho i ty nepříjemné zkušenosti posílily a posunuly blíž k lidem,“ charakterizuje P. Dvořáka novinář Jan Mazanec, který s ním v letech 2005–2007 připravoval knihu rozhovorů Čím to je, že jste tak klidný?, která právě vyšla v Karmelitánském nakladatelství.

NEZAPOMÍNAL NA VĚZNĚ
P. Václav Dvořák působil po kněžském svěcení v roce 1948 tři roky ve farnostech Kardašova Řečice, Pluhův Žďár, Domažlice a Trhanov. Následovalo 14 měsíců u PTP a sedm let v komunistickém vězení. Po propuštění ze žaláře pracoval v civilních zaměstnáních a s částečnou výpomocí v duchovní správě v Praze. Zároveň patřil k hlavním organizátorům podzemní církve. Zde spolupracoval s takovými osobnostmi jako byl Josef Zvěřina, Antonín Mandl, Petr Piťha nebo Tomáš Halík. Od roku 1990 byl jmenován generálním vikářem českobudějovické diecéze. Posledních osm let působil jako biskupský vikář a současně se obětavě věnoval farnosti Ledenice. Řadu let vykonával vězeňskou duchovní službu v Českých Budějovicích. V roce 2002 byl prezidentem Václavem Havlem vyznamenán za zásluhy o Českou republiku medailí Za zásluhy 1. stupně.
Rozloučení se zesnulým proběhne v sobotu 9. srpna v 10 hod. v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích a poté v 15 hod. v děkanském kostele sv. Matěje v Bechyni.