Vydání: 2004/38 Dnešní mladá rodina, 15.9.2004

V Třebenicích na Litoměřicku podlehl ráno 11. září smrtelnému zranění 78letý P. MUDr. Ladislav Kubíček. Zřejmě přistihl svého vraha při vloupání na faru, ten jej smrtelně zranil a místo činu navíc zapálil. „Člověk, který měl srdce na dlani, byl zavražděn. Myslím si, že celá společnost by se měla zamyslet, kam to směřuje – kdy už nic není svaté, ani posvěcená místa, ani fara,“ uvedl jeho předchůdce ve farnosti P. Josef Szeliga. Od roku 1989 je to už šestá vražda katolického kněze v Česku (věkový průměr obětí je 73 let).
Ladislav Kubíček se narodil roku 1926 na Podkarpatské Rusi. Brněnskou lékařskou fakultu dokončil až po ročním zákazu studia, protože odmítl vstoupit do KSČ. Po službě v PTP vykonával lékařskou praxi, ale pro své náboženské přesvědčení byl neustále překládán. Posléze byl donucen pracovat jako horník, roku 1959 byl uvězněn. Po amnestii pracoval jako lisovač a brusič. V té době tajně vystudoval teologii, byl i tajně vysvěcen na kněze a biskup Štěpán Trochta pro něj v roce 1968 získal státní souhlas. Poté působil v litoměřické diecézi nejen jako kněz, ale i jako lékař – např. v oblasti gynekologie, psychiatrie a manželského poradenství. Byl kanovníkem litoměřické kapituly, vydal dvě knihy, třetí vyjde v nejbližší době, rukopis čtvrté byl připraven k odeslání do nakladatelství (poslední rozhovor s P. Kubíčkem přinesou Perspektivy v KT 39).
***
Před 28 roky, kdy se mi zhroutil svět, Bůh odpověděl na mou prosbu vskutku velkoryse - v otci Ladislavovi mi daroval sám sebe. Naposledy jsem se s ním setkala minulý týden, kdy Ladislav seškrtal honorář za svou novou knihu se slovy „Pán Bůh mi nedal hřivny, abych z nich tyl.“ Jeho farnost sahala od Šumavy k Tatrám a adresář lidí, kterým posílal přání, čítal na tři tisíce duší.
Zpráva o vraždě všemi otřásla, ale pokoj v duši nevzala, spíše rozmnožila. Kdyby naše doba krev mučedníků nepotřebovala, Bůh by to nedopustil. Ladislav s oblibou srovnával život se symfonií, jejíž závěr musí vyvrcholit. Toužil padnout u oltáře a pracoval na tom. O mučednictví mluvil jako o něčem, co si zaslouží málokdo. Jsem si jistá, že za tuto výsadu nyní děkuje a směje se: „Další rána válečným štváčům!“ Určitě má radost, že se modlíme za obrácení jeho vrahů. Při mé svátosti smíření tři dny před svou smrtí shrnul své mnohaleté úsilí do stručné, obecně platné teze: „Dodržuj řád, hlídej si svobodu a zůstaň pokorná.“ Budu se snažit, Ladislave.
MARIE SVATOŠOVÁ