Vydání: 2014/29 Oslavy s hosty ze tří světadílů, 15.7.2014, Autor: Karel Rechlík

Němci, kteří jsou v budování dálničních kaplí asi nejaktivnějšími stavebníky, mluví o místech občerstvení pro duši. Do typické „nabídky“ dálničních kaplí patří jejich skoro nepřetržitě otevřené dveře, klidné posezení, někdy doušek pitné vody a vždy možnost tichého poděkování nebo prosby. Zde je několik z nich:

Waidhaus

dálnice A6 Norimberk – Praha, Via Carolina, exit Waidhaus 

GPS 49°38.49120“N, 12°29.66580“E

Pokud se z Prahy vydáme po Via Carolina, hned za hraničním přechodem Rozvadov nás očekává v obci Waidhaus první dálniční kaple. Jde o adaptaci staršího kostelíka, který s novou funkcí dostal netradiční podobu liturgického uspořádání. Ukázkou je křtitelnice na hlavní ose prostoru, podtrhující význam křtu jako společné vstupní brány pro každého křesťana. Místní společenství tak dosáhlo nového využití a zhodnocení kostelíka, který vedle hlavního farního kostela neměl funkční opodstatnění.

Geiselwind

dálnice A3, Nürnberg – Würzburg, exit Geiselwind

GPS 49°46‘24.967“N 10°28‘11.778“E

Na trase Norimberk – Würzburg leží přibližně v polovině cesty exit Geiselwind. Sjedeme směrem na Autohof Strohofer, kde se nachází parkoviště pro stovky nákladních aut, autobusů i osobních vozů. Nezvyklá stavba kostela „Světlo na naší cestě“ možná na první pohled svou architekturou neohromí, ale už několik jeho prosklených vchodů s různojazyčnými nápisy příchozímu napoví, že se jedná o stavbu osobitou. Potěší i uvítání v češtině. Osloví také tichá meditační hudba a vybavení, kdy centrální místo zaujímá oltář s podnoží připomínající rozvětvení mohutného kmene. Na emporu kostela mají ve dne i v noci přímý přístup hosté z hotelu v bezprostřední blízkosti. Tento důsledně ekumenický projekt byl realizován v roce 2001 majitelem autocentra, který takto vytvořil i trvalou vzpomínku na zemřelé členy své rodiny.

Medenbach

dálnice A3, Köln – Frankfurt u Wiesbadenu, exit 46 – Medenbach Tank und Rastanlage Medenbach

GPS 50°05‘43.4“N 8°21‘07.6“E

Asi 35 km od Frankfurtu nad Mohanem následujme výjezd Medenbach. Kaple zřízená evangelickou církví je umístěna nedaleko benzinové pumpy a potřebnou intimitu a klid jí dobře zajišťuje odpočinkový předprostor se symbolickými stromy, posezením i udržovanou zelení. Před vstupem do kaple můžeme projít otevřeným atriem s devíti tryskajícími pramínky pitné vody a máme možnost posedět ve stínu polootevřené křížové chodby, lemující prostor v podobě rajského dvora. Sama kaple je vybavena kamenným oltářem a dřevěnými lavicemi. Od oltáře se otevírá pohled až do exteriéru – k dřevěnému kříži umístěnému jako daleko viditelné poznávací znamení před obvodovými zdmi areálu kaple. Výtvarným akcentem skloněné střechy je stropní vitráž Johannese Schreitera s tématem Vzkříšení. Symbolické ztvárnění Kristova prázdného hrobu počítá s průhledem na plující oblaka. Přesvědčivě je tak vyjádřeno motto celé stavby: „…být Bohu a nebi nablízku“.

Baden Baden

kaple St. Christophorus – sv. Kryštofa u Baden Baden, Sandweier dálnice A5 Karlsruhe – Offenburg

GPS 48°48‘34.67“N 8°10‘46.75“E

Vyvrcholením cesty směrem k francouzským hranicím je zcela jistě kostel sv. Kryštofa v Baden Badenu. Mluvit zde o dálniční kapli by nemohlo vyjádřit náročnou koncepci a monumentalitu stavby, která může zdálky vyvolat asociace na pyramidy v egyptské poušti. Rozložitý tvar jehlancové střechy na přísně symetrickém základu vyčnívá nad přírodním rovinatým pozadím jako nepřehlédnutelné znamení. A také další motivy – pylony a mohutné reliéfy na kamenných pilířích – svědčí o „egyptské“ inspiraci umělce. Pro výtvarníka Emila Wachtera se kostel sv. Kryštofa stal životním dílem, v němž uplatnil desítky vlastních sochařských kreací i technologii skleněných vitráží, které v souvislém pásu lemují vnitřní prostor kostela. Desítky biblických výjevů jakoby navazovaly na „vyprávěcí“ styl středověkých katedrál. Wachterovy vitráže jsou umělecky aktualizovány podle světových událostí sedmdesátých let dvacátého století, kdy vznikaly. Technologií štípaného skla, zasazovaného do betonových rámců, vzniká mimořádně silný dojem barevné bohatosti a tvarové expresivity. Tuto „obrazovou Bibli“ doprovází reliéfní výzdoba podzemní součásti kostela, krypty, jejíž atmosféra si nezadá s kryptami románských kostelů.

KAREL RECHLÍK (autor je výtvarník a historik umění)