Vydání: 2019/39 Tři národy ve Zlatých Horách, 24.9.2019, Autor: Jiří Prinz

 
Stalo se tak na závěr bohoslužby, kterou v jezuitském kostele sv. Ignáce v Praze celebroval kardinál Dominik Duka. Zároveň byly do sarkofágu, který připomíná vězeňskou mříž, kufr a truhlu, uloženy Kajprovy ostatky.
Datum pro oznámení začátku beatifikačního procesu nebylo zvoleno náhodně. Minulý týden uplynulo rovných 60 let od chvíle, kdy v komunistické věznici ve slovenském Leopoldově Adolf Kajpr zemřel. I výběr místa – kostel sv. Ignáce – byl pro zveřejnění zprávy o zahájení procesu jeho blahořečení symbolický: zde sloužil svoji primiční mši, složil čtvrtý řádový slib a působil v pastoraci. Žil v přilehlé řádové rezidenci, kde se také věnoval novinářské práci. Zde jej zatkli nacisté a po válce se sem vrátil z koncentračního tábora. Jen o málo let později ho zde zatkli i komunisté, kteří ho odvedli přímo ze zpovědnice.
Po bohoslužbě byla zveřejněna také jména znalců – členů historické komise, jež má shromáždit spisy P. Adolfa Kajpra i archivní materiál a vyjádřit úsudek o jeho osobnosti. „Tajná zůstanou jména znalců – teologických cenzorů –, kteří mají zkoumat Kajprovy spisy a ověřovat, zda v nich není nic v rozporu s vírou a dobrými mravy,“ říká vicepostulátor procesu, děkan pražské Katolické teologické fakulty Vojtěch Novotný.
Zázrak není potřeba
Vedle znalců jmenoval pražský arcibiskup také další osobnosti zodpovědné za celý proces – biskupského delegáta, notáře a promotora spravedlnosti, jenž bude dohlížet na to, aby vše proběhlo v souladu s platnými předpisy. Jejich úkolem podle vicepostulátora je převzít od znalců z historické komise veškerý shromážděný materiál a doplnit jej o výslechy svědků, kteří Adolfa Kajpra osobně znali. Protože P. Kajpr strávil válku v nacistických koncentračních táborech a celá padesátá léta v komunistických žalářích, je v beatifikačním procesu šetřen jako mučedník – a tak není k jeho blahořečení zapotřebí zázrak. „Mučedník totalitních režimů může inspirovat naši dobu důsledností své víry,“ vysvětluje Vojtěch Novotný a dodává: „Usilovně hledal cesty, jak zvěstovat Krista a jeho evangelium odkřesťanštěné společnosti. Měl za to, že kdo následuje Pána, stává se opravdověji člověkem, a tvrdil, že křesťan má dokládat pravdu Zjevení tím, že ukáže lidské a společenské dobro, k němuž život podle evangelia vede,“ uzavírá Vojtěch Novotný.