Vysvědčení: Já tě snad zabiju!

„Haló, tady Jana, vyhodí mě máma z bytu?“ Vysvědčení se blíží a Modrá linka důvěry pro děti a mládež se ozývá stále častěji. List papíru, ale pro dítka velký zdroj úzkostí a obav.

Vydání: 2014/25 Katedrála slavila výročí, 17.6.2014, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Se svými strachy ohledně vysvědčení volají, chatují, skypují nebo e-mailují děti už od devíti deseti let. „Zvláště ty mladší třeba doma slyšely: ‚s takovou známkou mi nechoď na oči,‘ a nevědí, co si mají počít,“ přibližuje vedoucí Modré linky Bohuslava Horská. „Nebo mají od rodičů slib, že se za dobré známky budou moci zúčastnit tábora nebo jiné akce, ale ty známky možná dobré nebudou. Starší školáci se zase bojí, že se kvůli špatnému průměru nedostanou na střední školu.“

Děti, zejména ty menší, nerozliší, kdy rodič myslí své varování vážně, a kdy mu jen tak „ujelo“. Na to je potřeba myslet a ratolest zbytečně dál nezúzkostňovat. Neexistuje dítě, které by mělo ze špatných známek radost.

Pracovníci Modré linky radí seznámit se se školními výsledky potomků co nejdříve, nebrat si jejich špatné známky osobně a zachovat klid: vždyť je to koneckonců jenom papír. Vždycky se dá ocenit alespoň jednička (nebo dvojka) z chování a každé dítě by mělo pocítit, že je milované i se samými pětkami. Vymýšlet společně se školákem, v čem a jak se může zlepšit, lze později. Každý konec školního roku je na místě oslavit.

Dětský psycholog Václav Mertin nabízí čtvero zásad, které rodičům i dětem pomohou se s vysvědčením vyrovnat, i když nesplní jejich očekávání. Možná pak ani vy, ani vaše ratolest nebudete potřebovat linku důvěry, ač je určena stejnou měrou žákům jako jejich otcům a matkám:

- Nevyhrožujte dítěti, co bude, když přinese špatné známky. Raději mu pomozte, aby je nepřineslo.

- Za vysvědčení ho pochvalte.

- Nebijte je ani netrestejte, známky to už nezlepší.

- Prázdniny patří odpočinku, řešení může přijít později.