Vydání: 2018/38 Papež svolává biskupy, 18.9.2018, Autor: Jiří Zajíc

Příloha: Perspektivy 38

 
V roce 2009 se Česká republika podruhé zúčastnila rozsáhlého celosvětového výzkumu znalostí a postojů týkajících se občanství (Mezinárodní studie občanské výchovy). Nedopadli jsme nijak valně: Průzkum jednoznačně ukazuje na velmi nízkou úroveň ochoty českých žáků zapojit se do občanského a politického života, na nízkou důvěru v politiku a její smysl. Navíc z něj vyplynulo, že oproti situaci v roce 1999 došlo k podstatnému zhoršení. To potvrzují i jiné výzkumy. Například ten v rámci projektu , který probíhá každé tři až čtyři roky mezi našimi středoškoláky, se pravidelně až 90 % studentů domnívá, že prakticky nemají šanci ovlivnit svět, ve kterém žijí. Současně je ale nutné dodat, že to není jenom problém náš, český, ale že na tom jsou podobně i v zemích „tradiční demokracie“.
Požadavky pro dospělé
Tahle situace pochopitelně nemůže nechat v klidu nikoho, komu záleží jak na dětech a mladých lidech, tak i na samotném fungování západní společnosti. Proto mimo jiné pod patronací Rady Evropy vznikl velmi solidně zpracovaný soubor materiálů, který se nabízí pro efektivní provázení dětí a mladých lidí k tomu, aby si osvojili „demokratickou kulturu“. Zdůrazňuje se tím skutečnost, že i když demokracie nemůže existovat bez demokratických institucí a zákonů, tyto instituce a zákony nemohou fungovat, pokud nejsou zakotveny v demokratických hodnotách, postojích a postupech samotných občanů.
Konkrétně se tam uvádí 20 nezbytných kompetencí, které je nutné si osvojit. Uvedu zde aspoň některé, jež mi přijdou zvlášť důležité. V prvé řadě je to ztotožnění se s těmito : lidská důstojnost a z ní plynoucí lidská práva, přijetí kulturní rozmanitosti, spravedlnost, čestnost, demokracie a právní stát. Na to navazují : občanská uvědomělost, otevřenost k odlišnosti, odpovědnost, sebedůvěra. Pokračují : kritické myšlení, aktivní naslouchání, empatie, schopnost se samostatně učit, dobře komunikovat a řešit konflikty. A konečně jsou to i nutné znalosti: kritické porozumění sobě samému, druhým a světu politiky, zákonům, lidským právům, médiím, ekonomii, životnímu prostředí, kultuře a náboženství.
Možná si teď někdo říká, že se s tím dělá zbytečná věda a že se od těch „nebohých dětí“ chce příliš mnoho. Já to zde ale uvádím proto, že toto jsou požadavky hlavně na dospělé. V dospělém věku má člověk, který je občanem demokratického systému, prokázat tyto kompetence. Disponuje jimi? A když ne – jak si je osvojí? Je to jen na něm, nebo ho to také někdo naučí? S tím souvisí i další zásadní otázka: Je vůbec možné dospělé lidi vychovávat? Těmihle otázkami se budu dále zabývat. Ale nejdřív si k tomu připravím půdu.