Vydání: 2016/13 Papež zahájil Svatý týden, 22.3.2016, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy 13

Až do 3. července jsou tyto výstavy otevřeny v Praze v Paláci Kinských, v Klášteře sv. Anežky České a ve Veletržním, Šternberském, Salmovském a Schwarzenberském paláci.
Velikánská kytice ze živých bílých květů otevírá hlavní výstavu ve druhém patře Paláce Kinských. Květiny voní v nevelkém prostoru, okolo na stěnách visí dokumenty a dopisy dárců – osobností od konce 18. století budujících Obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění, tedy pozdější Národní galerii. Dárci většinou nebyli tvůrci, jimž by – řečeno s Josefem Horou – „světlo po prstech v dílo slétlo“, ale teprve spojení těch i oněch umožnilo předávat dar. O tom zde mluví i nové dílo konceptuálního umělce Josefa Kosutha – velká skleněná tabule s jedinou Wittgensteinovou větou: „Je jen na tobě, co budeš považovat za dar…“ A máme něco, co jsme nedostali?
Na výstavě jsou díla různého stáří, od gotiky po současnost. V každém daru je nějak obsažen i dárce – například Vojtěch rytíř Lanna, jeden ze zakladatelů Obrazárny, ve „své“ Assumptě, deskové malbě ze 14. století. Z druhého konce zeměkoule, ale ze stejné doby je tzv. Bódhisattva milosrdenství Kuan-Jin, sedící v královské pozici – dar čínské vlády z padesátých let. Bedřich Havránek, drobnopisný krajinář 19. století, jako by ve starém holandském obrázku „Houby a motýli“ dával kus sama sebe. Osobní kontakty umožnily Vincenci Kramářovi získat v Paříži ve dvacátých letech, kdy ceny ještě nedosahovaly pozdější astronomické výše, soubor kubistických obrazů od Picassa a Braqua.
Cílem probíhajícího výstavního projektu je představit Národní galerii jako instituci živou, oslovující současného člověka. I když jí zůstává funkce muzea, chránícího nejcennější výtvarné poklady, jejím vlastním posláním je oživovat to staré a pochopením vývoje pomáhat tomu soudobému. Tyto tendence nacházíme ve všech galerijních expozicích, projevují se v desítkách nejrůznějších intervencí, od velmi výrazných k subtilním až nenápadným.
Nepřehlédneme dvanáct třímetrových bronzových plastik se zvířecími hlavami Zvěrokruhu (Aj Wej-wej, 2010) před Veletržním palácem, navyklé prohlížení prvorepublikové francouzské kolekce zase přeruší fotografická parafráze Gauguinova obrazu Útěk (W. Prinz a M. Gholam: „Idyla“). Je dobré navštěvovat Národní galerii: kromě krásného starého uvidíte mnoho nového podnětného.
Velkorysost. Umění obdarovat. Centrální expozice v Paláci Kinských, Národní galerie v Praze, 5. 2.–3. 7. 2016