Umění komunikuje napříč staletími

VÁCLAV VACULOVIČ
Původně studoval hudební konzervatoř, dnes se však věnuje klasické malbě. Spolu se svou ženou Zdeňkou inicioval v 80. letech 20. stol. neoficiální akce alternativní kultury, které se staly základem pro pozdější činnost společnosti The Artistic Initiative v Kroměříži. Nyní pořádá mezinárodní festival současného umění Forfest Czech republic.

Jaké to je být dnes malířem? Není taková práce spíš výsadou samotářů?
Malování je skutečně „běh na dlouhé trati“, kdy se v dlouhých periodách zdánlivě nic viditelného na veřejnosti neděje. Samota je pro mne v tomto smyslu absolutní podmínkou, aby vůbec něco pořádného vzniklo. Malba závěsných obrazů byl epochální vynález, který dochází k svému naplnění právě ve věku elektroniky. Je totiž nesnadno manipulovatelná, nepodléhá času, ekonomickému tlaku ani rozmarům galeristů. Potřebuji toto vědomí k rovnováze duše, abych se vyjádřil vzletně.

Odkud přišel nápad pořádat festival současného duchovního umění?
Označení duchovní je nedostižnou metou, ke které se lze jen přibližovat s vědomím, že nikdy nepronikneme zcela jejím tajemstvím. Proto se spokojím se skromnějším označením snad filozofické orientace mých pláten. Nemaluji směr, pouze hledám svoji individuální možnost. Polarizace dnešní společnosti je děsivá věc. To, co jsme doufali, že navždy zmizelo ze světové scény, se vynořuje s netušenou silou. Všechny ty skryté i zjevné odstíny nejrůznějších podob fundamentalismu jsou tu znovu. A mizí možnosti skutečného dialogu. Proto má smysl se alespoň pokusit navázat přetrženou nit umění, které má tu vzácnou vlastnost, že komunikuje napříč staletími, napříč jednotlivými obory. O těchto otázkách také na Forfestu organizujeme veřejnosti přístupné kolokvium.

Vloni jste se Zdeňkou uspořádali umělecké turné do Spojených států. Jaké dojmy a zkušenosti jste si odtamtud přivezli?
Profesor Dinos Constantinides nás pozval do programu na Louisiana State University. Mohu potvrdit, že atmosféra univerzitních měst v USA je v mnohém záviděníhodná. Jsou to ovšem ostrovy uprostřed moře komerce, i když ostrovy nemalé: komplex univerzitních čtvrtí např. ve Phoenixu v Arizoně objíždí místní autobus dvě hodiny. Vzpomínám se zvyšující se úctou na profesorku Louise Lewisovou, ženu s velkým rozhledem. Takovou galeristku potká člověk bohužel jen jednou v životě... Vzpomínám na krajinu jihu Spojených států, na pobyt v Sonoranské poušti – slunce a horko tam dělá s barvami a s člověkem opravdu zvláštní věci.

ZDEŇKA VACULOVIČOVÁ
Dětství a dospívání prožila v jihomoravském Hodoníně, v Brně vystudovala konzervatoř a JAMU (housle, skladba). Nyní učí hru na housle a současnou hudbu na Konzervatoři Evangelické akademie v Kroměříži, koncertuje v ČR i cizině (Francie, Německo, Rumunsko, Švýcarsko, USA). S manželem Václavem vychovali syna Petra a mají dvě vnučky.

Na konzervatoři vyučujete mimo jiné seminář o moderním umění. Jak jsou žáci přístupní soudobé hudbě?
Udivuje mne stále znovu, že při zahájení studia předmětu „současná hudba“ se u velké části studentů dostavuje téměř vždycky stejná reakce – překvapení, neporozumění, často smích. Teprve pomalu, pozvolna, častým poslechem skladeb avantgardních autorů, spolu s výkladem příčin a podoby změn se tato reakce mění.

Odkud se vzal nápad pořádat festival duchovního umění Forfest?
Vyloupl se jaksi samozřejmě z původní myšlenky: dát prostor prezentaci alternativního umění v návaznosti na zcela osobitou kroměřížskou kulturní „půdu“ a historické zázemí. Duchovní hudba není triviální, lacině podbízivá. Už podle svého názvu „krmí“ duši, která dnes tak často strádá hladem a žízní uprostřed vychladlých mezilidských vztahů plných lhostejnosti a netečnosti.

Přijíždí na koncerty třeba někdo z biskupů a kněží? Jak vnímá festival katolická církev?
Koncerty a výstavy navštěvují často otec biskup Mons. Josef Hrdlička, pan arcibiskup Mons. Jan Graubner, ThDr. P. Pavel Ambros, P. Josef Socha z Biskupství královéhradeckého...

Jaké jsou cíle festivalu a co připravujete pro letošní 18. ročník?
Cílem festivalu je podpořit vznik a vývoj hodnotné soudobé tvorby v několika uměleckých oborech tím, že jí bude poskytnut prostor a prostředky pro realizaci nebo prezentaci. To je vlastně obecným cílem všech festivalů současného umění, Forfest si ale zvolil určitou užší specializaci. V čem je oproti jiným podobným festivalům specifický, pochopí nejlépe jeho návštěvník, ať už se zdrží v červnové Kroměříži den anebo celý týden. Můžeme samozřejmě prozradit, že na letošním ročníku se budou mimo jiné podílet takové interpretační špičky jako varhaník Jaroslav Tůma, violoncellista Jiří Bárta, perkussionista Martin Opršál, holandský klavírní virtuos Yoram Ish Hurwitz. Své dílo tu budou prezentovat skladatelé Ivanka Loudová, Alois Piňos, Rudolf Růžička, František Emmert, Petr Pokorný a řada osobností ze zahraničí.