- Katolický týdeník

Vztahy církví v datech 1403 pražská univerzita sice neprohlásila Viklefovo učení za kacířské, ale rozhodla, aby je nikdo neučil a nehlásal ani veřejně ani soukromě - univerzitní debata byla prvním významným projevem náboženských rozporů v Čechách;1415 v Kostnici po odsouzení koncilem upálen Mistr Jan Hus a za necelý rok také Mistr Jeroným Pražský;1419 první pražská defenestrace a první velký útok pražského lidu proti katolickým kostelům a klášterům;1420 ve Vratislavi vyhlášena první křížová výprava proti husitům; zformulovány čtyři artikuly pražské jako programový základ husitství;1436 v Jihlavě slavnostně vyhlášena basilejská kompaktáta a papežští legáti sňali z Čechů klatbu a prohlásili je za věrné syny církve;1457 vznik Jednoty bratrské, jež přikročila k volbě vlastních biskupů losem; 1462 papež Pius II. prohlásil basilejská kompaktáta za neplatná a zrušená;1466 papež Pavel II. prohlásil krále Jiřího z Poděbrad za kacíře a exkomunikoval ho z církve; 1468 uherský král Matyáš Korvín zahájil jako vykonavatel papežské klatby křížovou výpravu; 1469 se pak dal zvolit českým králem; 1485 kutnohorský náboženský mír mezi katolickou a kališnickou šlechtou;1564 papež Pius IV. povolil v českomoravské církevní provincii a v některých diecézích Rakouska a Německa přijímat podobojí; 1567 král Maxmilián I. vypustil na žádost českého sněmu ze zemských privilegií kompaktáta; 1575 protestantští stavové dokončili tzv. českou konfesi; 1584 Rudolf II. nařídil uzavření všech sborů Jednoty bratrské; 1609 tzv. Rudolfův majestát zaručil na základě české konfese z roku 1575 (kompromisního vyznání víry luteránů, novoutrakvistů a Jednoty bratrské) náboženskou svobodu stavům i poddaným; 1618 druhá pražská defenestrace, protestantští stavové následně vypověděli ze země arcibiskupa Jana Lohelia a jezuity; 1619 kazatel krále Fridricha Falckého Scultetus přeměnil katedrálu sv. Víta na kalvinistickou modlitebnu; 1620 Ferdinand II. zrušil platnost Rudolfova majestátu; 1622 arcibiskup Jan Lohelius zakázal v českomoravské církevní provincii přijímání podobojí; 1624 Ferdinand II. prohlásil katolické náboženství za jediné v zemi, totéž potvrdilo 10. 5. 1627 tzv. Obnovené zřízení zemské. Zároveň vypověděl všechny nekatolické duchovní z Čech; 1627 Ferdinand II. nařídil nekatolickým stavům v Čechách, aby buď přestoupily ke katolictví, nebo odešly ze země; 1646 na základě tzv. užhorodské unie se s římskokatolickou církví sjednotila pravoslavná církev v severovýchodním Uhersku, dnes známá jako řeckokatolická; 1717 zemský sněm vydal patent, který zahájil nový tvrdý postup vůči tajným nekatolíkům; 1726 císařský reskript stanovil, aby poddaní byli za tajné nekatolictví odsuzováni na rok nucených prací, při opakovaném provinění zprvu na tři roky a pak k vyhnanství. Kazatelé, učitelé a šiřitelé nekatolických tisků měli být postiženi trestem smrti; 1781 císař Josef II. vydal tzv. toleranční patent, který legalizoval evangelíky augšpurského a helvetského vyznání a pravoslavné a zrovnoprávnil je občansky s katolíky; 1849 František Josef I. vydal tzv. oktrojovanou ústavu, na jejímž základě dostaly státem uznané náboženské společnosti právo samostatně spravovat své záležitosti - katolické náboženství ztratilo své výsadní postavení;1861 tzv. protestantský patent poskytl protestantským vyznáním, tolerovaným od tolerančního patentu Josefa II., formální zrovnoprávnění s oficiálním římskokatolickým náboženstvím; 1871 odpůrci dogmatu o papežské neomylnosti založili v severních Čechách Starokatolickou církev; 1918 založena Českobratrská církev evangelická, v níž se sloučili evangelíci augšpurského vyznání s evangelíky helvetského vyznání; 1920 vznikla Církev československá; 1921 evangelická církev bratrská se vrátila k původnímu názvu Jednota bratrská; 1925 v Československu byla ustavena autonomní pravoslavná církev, která měla od roku 1929 dvě eparchie, českomoravskou a podkarpatoruskou; 1972 Církev československá se přejmenovala na Církev československou husitskou; 1984 nekatolické církve v Československu se spojily do Ekumenické rady církví; 1993-1999 činnost Komise pro studium problematiky spojené s osobností, životem a dílem Mistra Jana Husa při České biskupské konferenci; 1996 ustavena Komise pro studium rekatolizace českých zemí v 16. - 18. století při Ekumenické radě církví a České biskupské konferenci; 1996 zahájila činnost Slavkovská iniciativa smíření; 1999 vatikánské husovské sympozium