Vydání: 2023/15 Pospěšme na cestě, která nezklame, 11.4.2023, Autor: Karolína Peroutková

 
„Vnímáme jako velké požehnání a jsme vděční, že můžeme přinášet evangelium do naší společnosti právě skrze Alfu. Společně s pořadateli kurzů a představiteli církví budeme vzpomínat, děkovat, ale také se dívat do budoucnosti,“ říká k dubnovému jubileu Veronika Filipová, vedoucí České kanceláře kurzů Alfa.
Podle ní v Česku průměrně proběhne kolem 70 kurzů ročně. Nejvíce jich najdeme v Praze, následuje Jihomoravský a Moravskoslezský kraj a pak kraj Královéhradecký. V době covidu počty samozřejmě strmě klesly – konalo se zhruba 30 kurzů ročně, poprvé také online. Ukázalo se však, že i touto formou se lidé mohou přiblížit Bohu.
„O kurzech Alfa jsem slyšela už dřív. Kvůli mému handicapu a věku jsem se ale nemohla zúčastnit. Jenže covid všechno změnil, mohla jsem je absolvovat online,“ říká Martina, jedna z účastnic kurzu. „Řekla jsem si: přihlásím se a uvidím. Můj vztah s Bohem byl všelijaký, spíše negativní. Říkávala jsem o sobě, že jsem ‚hledající‘. Nevěděla jsem, co očekávat, jestli moje otázky nebudou trapné, ale hned první večer mě nadchnul.“ Martině se líbily videopřednášky, debaty i výběr témat. „Cítila jsem se dobře, přijímaná taková, jaká jsem,“ pokračuje, „a také mě bavilo, že tam byli lidé z různých církví. O to víc byla diskuse zajímavá.“
Respekt k pochybnostem
Na kurzech Alfa se během zpravidla 11 týdnů probírají základní témata: Jde v životě o něco víc? Kdo je Ježíš? Jak najít víru? Proč se modlit? Jak číst Bibli? Jak nás Bůh vede? Jaká je role církve v životě křesťana?
Setkání začínají společným jídlem, následuje asi půlhodinová přednáška a po ní diskuse v menších skupinkách. Důraz se klade na to, aby každý mohl položit jakoukoliv otázku a vyjádřit svůj názor. Jde o setkání v duchu host – hostitel, nikoliv žák – učitel. „Na Alfě nejde o to přesvědčovat lidi o víře, ale vytvářet prostředí, aby se lidé s Bohem mohli sami setkat. Úlohou pořádajícího týmu je vytvořit bezpečné a respektující prostředí a doprovázet hosty na jejich cestě hledání Boha,“ doplňuje Veronika Filipová. A dodává, že ne každý, ale většina hostů odchází z kurzů obohacená. Nejvíce si prý cení nových vztahů s lidmi, s nimiž se mohou bavit o zásadních životních otázkách. Často také slyší, že jim kurzy pomohly odbourat předsudky o křesťanech a církvi.
V Česku se kurzy Alfa (www.kurzyalfa.cz) poprvé konaly v církvi Křesťanská společenství v Praze na konci 90. let. Odtud se začala šířit a dnes už u nás pořádá kurzy většina křesťanských církví, z toho téměř polovina probíhá v katolických farnostech. Před devíti lety Alfa uspořádala celonárodní kampaň „Zveme Česko na večeři“, kdy se konalo více než 190 kurzů v jediném roce, z toho asi třetina v katolické církvi.
„Musíme to zkrátka nechat plavat, opustit ty své malé ubohé jistoty, kterých se držíme jako měšce se zlaťáky a které nám dávají iluzi, že jsme silní, ale ve skutečnosti nás drží jen v uklidňujícím otroctví. (…) Našel jsem na tomto světě své místo, svoji identitu: jsem jedním z Ježíšových učedníků. Jako kdybych na toto pasování čekal, abych konečně volně vydechl. Někdo mi vrátil zrak, otevřel dveře z intrikánské klece, kterou jsem si sám postavil.“ Úryvek z knihy Anonymní katolík francouzského televizního producenta Thierry Bizota (česky vyšlo v Karmelitánském nakl.), který se stal bestsellerem, je náčrtem vnitřní přeměny, která se autorovi stala právě na kurzech Alfa. Nečekaně, postupně a s jeho lehkou nevolí na začátku. Lehká ironie provází čtenáře celou knihou a možná i tato forma je vstřícnou pobídkou pro všechny pochybovače – najděte si kurzy Alfa, přijďte, ptejte se a nebojte se zasmát, nám křesťanům, ale i s námi.