Vydání: 2018/19 Vatikán známkou slaví českého světce, 8.5.2018, Autor: Tomáš Kutil

První, kdo použil lživou zprávu, dnes moderně nazývanou po anglicku „fake news“, byl biblický had v ráji, jak trefně podotýká papež František ve svém letošním poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků. A povzbuzuje, abychom se vždy snažili „logiku hada“ odhalit. Had využívá plíživé a nebezpečné svádění, které si razí cestu do lidského srdce falešnou a lákavou argumentací. „Žádná dezinformace není neškodná. Naopak, důvěra v to, co je falešné, přináší zhoubné důsledky. I jemné překroucení pravdy může mít nebezpečný dopad,“ varuje papež.
Mnozí si jistě pamatují mnoho falešných zpráv kolem posledních prezidentských voleb – například kdo je zednářem nebo kdo sem razí cestu přistěhovalcům z Afriky... A kolik lidí jim bylo ochotno věřit.
Fake news jsou založené na neexistujících nebo překroucených informacích a jejich záměrem je oklamat či dokonce zmanipulovat čtenáře, resp. posluchače. Mají ovlivňovat politická rozhodnutí a také přispívat k ekonomickým ziskům, jak papež upozorňuje v poselství (více KT 19, na str. 7).
Emoce namísto rozumu
Papež jen potvrzuje, na co upozorňují odborníci – že u lživých zpráv jde často o emoce. Jejich tvůrci zneužívají strach, úzkost, předsudky, zlost a frustraci těch, jimž tyto zprávy adresují.
Falešné zprávy se šíří především po internetu a sociálních sítích. U starších lidí jde často o přeposílání e-mailů, kterým věří, protože je dostávají od svých přátel či známých, kteří nejsou jejich tvůrci a ani nezkoumají pravdivost těchto zpráv.
Tato prostředí vedou často k vytváření tzv. sociálních bublin – diskuse a sdílení informací se zde odehrávají mezi lidmi s podobnými názory a stejným viděním světa. „Namísto zdravé konfrontace s jinými zdroji, která by pozitivním způsobem mohla zpochybnit předsudky a otevřít konstruktivní dialog, tak riskujeme, že se staneme nedobrovolnými aktéry šíření nepodložených a zaujatých názorů,“ varuje papež František. Dezinformace podle něj názorového odpůrce často diskredituje, zobrazuje ho jako nepřítele a vede k jeho démonizaci, která může podněcovat konflikty.
Zkoumat, i když je to pomalé
Rozpoznat pravdu od lži není v dnešním mediálním prostředí vůbec snadné. Přesto je to náš velký úkol: zkoumat a ověřovat i za cenu zpomalení. „Nazaretský tesař nám připomíná naléhavou nutnost znovu objevit smysl zdravé pomalosti, poklidu a trpělivosti,“ zdůraznil papež minulý týden při setkání s novináři z italského katolického deníku Avvenire, který patří tamní biskupské konferenci, podobně jako KT té české.
S „jemným překroucením pravdy“ má velmi živou zkušenost i Vatikán. Tiskové oddělení Svatého stolce zveřejnilo nedávno fotokopii dopisu, ve kterém emeritní papež Benedikt XVI. děkoval za soubor 11 monografických studií „Teologie papeže Františka“. Tyto studie měly poukázat na teologickou kontinuitu mezi pontifikáty Benedikta XVI. a Františka.
Vatikán zveřejnil pouze děkovnou část dopisu. Média se ale dopátrala celého znění, kde se ve druhé části Benedikt XVI. omlouval, že se k obsahu nemůže detailněji vyjádřit, protože už nemá sílu dílo přečíst. Ale pozastavil se nad výběrem jednoho z autorů, který předchozí papeže dlouhodobě kritizoval.
Na poměry manipulativních zpráv jde o velmi mírný posun – Vatikán nepoužil žádnou lež ani nepřekroutil význam slov. Ale i tím, že část obsahu zamlčel, význam dopisu zkreslil. Šéf vatikánského oddělení pro komunikaci Mons. Dario Viganò se ke kauze postavil čelem a podal kvůli ní rezignaci.