Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference
Archivní článek

Pohled sociologa: Život bez manželství je dán vývojem společnosti

26. 5. 2011

Tisk

Vydání: 2011/22 Druh - družka, 26.5.2011, Autor: Jan Spousta

Jak ukazují výše zmíněné výzkumy, popularita manželství (i jeho trvanlivost) trvale klesá. Mnohé dvojice nechtějí manželství uzavřít, jiné do něho vstupují až po dlouhé době soužití – někdy jim na svatbě jako družičky poslouží jejich děti. A pokud se manželství uzavře, jeho stabilita nebývá valná: zatímco před sto lety se rozpadal zlomek manželských svazků, potažmo rodin, dnes se odhaduje, že v Česku téměř každé druhé nově uzavřené manželství skončí rozvodem.

Krize manželství neznamená, že by lidé přestali jevit zájem o vztahy a rodinu. Vedle manželství se však objevují nové formy soužití. Slovo „přítel“ dnes dostalo nový význam jako moderní synonymum dřívějšího „druh“ či „milenec“. Páry spolu dlouhodobě žijí bez formálního sňatku. Zákonodárství i postoje ve společnosti jim vycházejí vstříc.

SPOLEČENSKÉ NORMY SE POSOUVAJÍ

Vedle párů, které žijí jako klasičtí manželé, byť bez formálního uzavření sňatku, se objevují stále častěji i lidé, kteří se tomuto modelu otevřeně vymykají. Takzvaní singles, osaměle žijící lidé mladšího a středního dospělého věku, bývají někdy opravdu dlouhodobě nezadaní, jindy udržují volné svazky, při nichž se vídají se svými partnery jen občas a ponechávají si velkou míru samostatnosti a svobody.

HUSÁKOVY DĚTI – VLIV VNĚJŠÍCH OKOLNOSTÍ

Jak ukazují i výše citované výzkumy, postoje lidí k instituci manželství jsou mnohem méně jednoznačné, než byly u nás ještě před čtyřiceti lety, kdy jsme prožili poslední velkou vlnu sňatečnosti. A právě množství sňatků a záplava „Husákových dětí“ ze sedmdesátých let ukazuje, jak silně formují postoje lidí k manželství vnější okolnosti: komunistický režim rodiny postavené na manželství poměrně velkoryse finančně podporoval. Na druhé straně však mladým lidem bránil v řadě možností seberealizace, kterou mají dnes: cestování, podnikání a vydělávání peněz, třeba i užívání si mládenecké svobody bez nutnosti chodit pravidelně do zaměstnání. Rodina tak byla pro mnohé oázou štěstí a jistoty v jinak smutném světě a dvojí „ano“ před oddávajícím bylo vstupenkou do tohoto azylu.

SŇATEK JAKO POLITICKÝ AKT

Husákův režim se svým obchodem „sociální jistoty za mlčení“ ovšem byl v rámci evropských dějin výjimkou. Trendy posledních staletí míří spíš opačným směrem. Antická a středověká rodina, postavená na pevném svazku muže a ženy, byla po všech stránkách skutečným základem společnosti, základní právní, ekonomickou a sociální jednotkou. Dokonce i stát se v jistém smyslu formoval podle královské domácnosti, tedy dvora, který vykonával funkce dnešní vlády. Sňatek v panovnické rodině tak byl klíčovým politickým aktem srovnatelným s dnešními volbami (poslední odlesk této slávy jsme nedávno mohli zhlédnout v Londýně při svatbě prince Williama) a v menším měřítku býval podobně důležitý i u osob méně vznešených. Zakládal klíčové sociální vztahy a ekonomické jistoty, o něž se nejen snoubenci, ale i celé jejich rodiny opíraly do budoucna.

RODINA BEZ MANŽELSTVÍ

Dnes ovšem už není nutné, aby si anglický princ bral princeznu z jiného mocného panovnického domu, protože mezinárodní vazby jsou podloženy smlouvami a řízeny ministerstvy zahraničí. Funkci panovnické rodiny převzala vláda. A podobně i na úrovni prostých občanů není nutné se sňatkem zabezpečit na stáří, protože také tuto roli převzal od dětí stát a zajistil vyplácení důchodů. Rodina obvykle ani nemusí provozovat rodinné políčko či dílničku, jelikož ekonomické funkce většinou převzaly velké firmy. Některé dřívější funkce rodiny tak zanikly nebo se umenšily, jiné byly zase „zestátněny“. Kromě plození dětí a podílu na jejich výchově rodině zbývá vlastně pomalu už jen zajištění sociální pohody a zázemí pro její členy. Naše většinová společnost stále více připouští, aby tyto funkce byly naplňovány také mimo manželství, a tím i v této oblasti jeho význam snižuje. Jestliže mluvíme o krizi manželství a neochotě se vázat, je dobré si uvědomit, že nejde v první řadě o individuální mravní selhání či psychologické zábrany, nýbrž o projev vývoje západního státu, společnosti a rodiny v posledních stoletích.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou