Vydání: 2016/15 Na Velký pátek přišlo díky svátku více lidí, 5.4.2016, Autor: Jiří Macháně

Podle oficiálních údajů přijalo v roce 2015 během celého liturgického roku křest 1 277 dospělých.
O Veliké noci křtili (arci)biskupové ve svých katedrálních chrámech, vězeňští kaplani za mřížemi i kněží v některých farnostech. Ve většině farních společenství si ale věřící takové úrody nových bratří a sester všimnout nemohou. Nevědí o nich, nepotkají je. Právě proto jim chceme tuto radost církve trochu přiblížit.
Jiná je víra v širých lánech Hané a jiná v intelektuálských kruzích pražského studentstva. Konvertité také přicházejí z různých prostředí a různých tradic. My jsme se tentokrát nevypravili ani do věznic, ani mezi letniční křesťany.
Martin Staněk, pastorační referent pražské akademické farnosti, v rozhovoru přiblíží svou patnáctiletou zkušenost s přípravou dospělých na křest. Už nějaký čas píše o konvertitech celou disertační práci. Příběhy obrácení, katechumenátu a následných křtů dospělých by snadno zabraly možná i celý jeden ročník Katolického týdeníku. Na dvou stranách můžeme potkat jen pár z těch, kteří Bohu odpověděli na pozvání k intenzivnímu vztahu. Můžeme také zjistit, jak se vlastně na takovou životní událost připravují a jak ji pak prožijí – například v reportáži z litoměřické katedrály sv. Štěpána.
Nemáme v Česku zástupy konvertitů, ale odehrává se pořád to stejné, co Kristus Pán slíbil: křesťané byli, jsou a budou solí a kvasem. Nemáme v Česku ani muslimy, kteří by objevili Krista. Ale máme tu specialitu – konvertity ze zcela ateistického prostředí, bližní, kteří nemají na začátku často ani tušení, co je ta církev zač.
A jak se bude dařit novokřtěncům, záleží i na starých matadorech víry. Možná nakonec mezi nás katolíky „ti noví“ nezapadnou. Možná však jejich víra bude v křehkosti a čistotě pomalu zrát a ještě více přibližovat okolí ke Kristu. Vidět Boží vedení je totiž nejen povzbuzením, ale často i zemětřesením, které pořádně zatřese stavbou zvykové či pohodlně žité víry.