Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference
Archivní článek

Komunisty jsme si zvolili sami

17. 5. 2016

Tisk

Tohle prvenství českým zemím už nikdo neodpáře. Před sedmdesáti lety, ve volbách konaných 26. května 1946, si voliči vybrali komunistickou stranu.

Vydání: 2016/21 Plná katedrála uctila Karla IV., 17.5.2016, Autor: Aleš Palán



Stalo se tak dobrovolně, byť v rámci omezené politické soutěže. V dnešním tématu KT se ohlížíme za tímto mezníkem, na který skutečně nemůžeme být hrdi.
„Komunisté vedoucí silou národa. V nejdemokratičtějších volbách lid potvrdil a rozšířil mandát komunistů,“ hlásalo den po volbách Rudé právo. Republika byla tehdy správně rozčleněna do tří zemí. Komunisté vyhráli v zemi České (43 %) a Moravskoslezské (34 %). V Čechách byli druzí národní socialisté, na Moravě lidovci. Na Slovensku ale s drtivými 61 % zvítězili představitelé Demokratické strany, komunisté pod hlavičkou Komunistické strany Slovenska skončili druzí s 30 %.
V českých zemích, stejně jako na Slovensku, mohly kandidovat vždy jen čtyři politické subjekty. Svůj přímý ideový protějšek na obou březích řeky Moravy měli ovšem jen komunisté. V součtu to na celkové vítězství komunistů stačilo. Předsedou vlády se stal Klement Gottwald a ve vládě měli komunisté největší zastoupení devíti ministrů. Ani to však nebyla většina. Mnoho demokraticky smýšlejících lidí v tom nevidělo zásadní nebezpečí. Vše měla ohlídat dělná spolupráce v rámci Národní fronty. Byly tu ostatně předvolební sliby komunistů: Zachováme soukromé vlastnictví, nebudeme zřizovat žádné kolchozy, navážeme na Masarykovy humanitní ideály, zaručíme svobodu vyznání.
Autorův dědeček Jan se voleb v roce 1946 účastnil jako agitátor lidové strany na Humpolecku. Komunistickým slibům nevěřil. „Teď vám dávají pole, ale počkejte: za chvíli vám je zase vezmou a naženou vás do kolchozů,“ říkal lidem. Brzy po únoru 1948 se přesně to stalo. Jasnozřivého lidovce komunisté za smyšlený politický delikt zavřeli do kriminálu a sebrali mu živnost. Mnoho lidí prohlédlo: soukromé vlastnictví bylo kriminalizováno, kolchozy se nazývaly jednotná zemědělská družstva, Masaryk začal být prezentován jako reprezentant buržoazie, který nechal za první republiky střílet do dělníků. A církev? Mnozí její představitelé byli uvězněni či internováni, řády a církevní školy zrušeny, majetek byl zabaven. A víra sama byla vysmívána.
Květen 1946 tomu všemu položil základy. V rozhovoru s historikem Ústavu pro studium totalitních režimů Martinem Tichým se poohlédneme po dobových společenských souvislostech. V anketě s pamětníky se pokusíme přiblížit atmosféru voleb. A zamyslíme se i nad tím, jestli dokážeme přijmout odpovědnost za krok, který českým voličům tak často předhazují slovenští historikové: Komunisty jste si v českých zemích zvolili vy sami.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou