Vydání: 2004/48 Přichází advent, 20.11.2004, Autor: Pavel Kuneš

Naše děti a vnoučata jsou na tom hůře, než jsme byli my. Zejména jim se totiž na každém kroku už dlouho před Vánocemi vnucují nevkusné vánoční ozdoby, vyráběné lacinou pracovní silou v Číně. Z adventu a Vánoc se tak staly závody obchodníků. Takto konzum zničil lidem Vánoce více než komunisté – to říká jeden můj kamarád. Ale nikdo z nás se o ně nemusí nechat ošidit.

Adventní těšení může patřit k nekrásnějším zážitkům celého roku. A nejen pro děti. I když odpadly ranní cesty do kostela na roráty, zůstalo více možností, jak spojit rodinu v klidném usebrání. Základem se může stát adventní věnec. Už jeho zhotovení se může zúčastnit celá rodina. Dá se vyrobit nejčastěji z chvojí, ale také ze čtyř vařeček, které se pevně sváží stuhou do čtverce tak, aby jejich mističky v rozích čtverce posloužily čtyřem svíčkám. Jiné způsoby znáte z časopisů Nezbeda, Duha a dalších. Není-li možné zapalovat svíce, dá se adventní věnec namalovat na velkou čtvrtku a každý den postupně přikreslit plamínek jedné svíčce - těch letošních je 28.

Viděl jsem také za oknem postavenou cestu z Nazareta do Betléma. Od levého kraje k pravému. Z mechu a větviček tam byla vytvořená krajina s 28 kamínky, po nichž se pohybovala z modelíny uhnětená Panna Maria se svatým Josefem. Každý den o jeden kamínek blíže.

U adventního věnce se sejde celá rodina třeba po večeři. Přečte si nějaké vyprávění z Bible nebo krátkou povídku, třeba od Bruno Ferrery z knížky Vánoční příběhy pro potěchu duše. V Olomouci zase vydali Advent od Josefa Janšty nebo si lze číst na pokračování Poklady pod sněhem či jakoukoliv krásnou dětskou knížku. Menším dětem je rozumnější složitější příběhy převyprávět. Některé adventní kalendáře z Duhy (o ně si lze napsat ještě nyní) mají vždy určený kousek četby či povídku na každý den.

Můžeme také zpívat staročeské adventní písně, které najdeme v kancionálu. Některé jsou snadné a mimořádně krásné. Kdo má rád češtinu ze 16. století, koupí si od karmelitánů zpěvníček Rorate. Děti by se mohly učit zpívat i koledy - nejlépe nejdříve opakovat jednu, dokud ji dobře neumí. Musí být ale vždycky jasné, že jde o nácvik, přípravu. Nejsme přece jako v obchodním domě, kde nám koledy znechucují už od adventu, ačkoliv čas koled nastává až od Štědrého dne. Každá maminka, milující své děti, jistě najde více způsobů k uklidnění dětí než já. Nakonec se krátce, usebraně pomodlíme. A druhý den ráno při snídani maminka připomene něco pěkného z večerního čtení.   

Advent je dobou očekávání a přípravy. V některých krajích, třeba kolem Třeště nebo na Ústeckoorlicku, připravují od začátku adventu betlémy. Mívají je obrovské, zabírají třeba polovinu pokoje. Staví je postupně a na Štědrý den skončí přidáním Svaté rodiny. V tom je těžko můžeme následovat, ale aspoň můžeme vystřihovat figurky nebo si zhotovit celý betlém sami - například ze stejného formátu čtvrtky udělat kornout jako tělo, slepit jej, namalovat na něj všechno ostatní, ruce i dárky. Ruce a vlasy ke kornoutu také můžeme vytvořit z barevného papíru nebo ze zbytků látek. Ti, co nesou dary, mohou nést to, co by dnes bylo aktuální. Nebo co by Ježíškovi měli a mohli věnovat. Vaše fantazie i děti samy odkryjí ještě další možnosti. Napište mi po Vánocích vaše letošní zkušenosti, i ty negativní.