Slevy, literární hvězdy a knihy, které hoří

Neprodané knihy se odvezly, stánky sklidily a 21. ročník pražského veletrhu Svět knihy se stal minulostí. Jaký byl tento náš největší literární festival?

Vydání: 2015/21 František přijal českou výpravu, 19.5.2015, Autor: Aleš Palán

Příloha: Perspektivy 21

Během víkendu dorazily na Výstaviště do pražských Holešovic tisíce návštěvníků. Mezi vystavovateli nechyběli křesťanští nakladatelé jako Vyšehrad, Karmelitánské nakladatelství, Portál, Paulínky a další. Představeny byly například „papežské“ novinky Milosrdenství a Kvítka papeže Františka či další Glosy Dominika Duky.

Mnoho čtenářů přišlo hlavně na slevy a známé autory. Besedy s hvězdami literárního nebe patří ke každé literární sešlosti. Svět knihy každopádně dlouhodobě strádá tím, že prostory pro taková setkání nejsou zvukově izolované. V konkrétním sále se to vyřeší ozvučením, čímž utrpí pouze intimita, která by měla být s literaturou spojena. Zesílený zvuk je ale bohužel slyšet i na sousedních stáncích, kde na své čtenáře čekají autoři méně zvučných jmen.

V éře nákupů po internetu a sociálních sítí získávají nový rozměr i slevy, které někteří nakladatelé na veletrhu tradičně nabízejí. Na internetu lze totiž řadu titulů koupit stejně levně jako v rámci „speciální veletržní akce“. Navíc: budeme-li kupovat knihy hlavně na veletrzích, nemůžeme se divit, že bude dál ubývat kvalitních knihkupectví.

Nezasvěcený čtenář může snadno nabýt dojmu, že o víkendu se na Výstavišti sešla česká literatura a on byl při tom. Každým rokem na Světě knihy ovšem absentuje další a další malé nakladatelství a uvolněný prostor je nahrazen rozšířením stánků těch velkých. Nakladatelé, kteří programově objevují nové autory a vydávají nekomerční tituly, na Světě knihy sice stále jsou, ale ubývá jich.

Někteří z těch, kteří si už stánek na Výstavišti nemohou nebo nechtějí dovolit, se v pátek odpoledne potkali na zahrádce hospody za výstavním areálem. Téma hovoru? Jaké knihy nejlíp hoří, který papír má dobrou výhřevnost a jaké lepidlo příliš čoudí… Ne, tak špatně, že by přikládali do kamen své vlastní knihy, na tom malí nakladatelé ještě nejsou. Vždyť je květen a oheň v kamnech až do podzimu vyhasl.