Vydání: 2017/30 I kněží vyráží Alpská oslava sv. Jakuba na dovolenou, 25.7.2017, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Pražská arcidiecéze

Možná by šel Kája vpředu, kde by se podělil o váhu těžkého kříže s mníšeckým farářem P. Janem Dlouhým. Anebo by okukoval hudebníky z uskupení Ritornello, kteří dovedně napodobili dávná barokní poutní procesí – jak výběrem nástrojů, tak repertoárem. Předzpěvákovi a hlavnímu hudebníkovi Michaelu Pospíšilovi by Kája možná řekl, že píseň o sv. Máří Majdaleně je dlouhá jak školní rok. „Jenže čím je píseň delší, tím je lepší. Dneska se i v kostele spěchá, a jak nám pak má Pán Bůh zúročit náš čas, když mu žádný nevěnujeme?“ vysvětluje smysl dlouhých poutních písní hudebník Pospíšil. „Dobré písně, které nás navádí k meditaci, nemají dvě tři sloky, ale třeba sto čtyřicet. Ten skutečný příběh v nich nalezne člověk později,“ dodává hudební mistr.
Skalka sepnutá železnými obručemi
Zhruba po třičtvrtěhodině poutníci vystoupali na Skalku a dorazili do slavného barokního areálu, který kromě kostelíku sv. Máří Magdaleny čítá také klášter, rekolekční dům (bývalou poustevnu) a křížovou cestu. Právě před kostelíkem byla slavena poutní mše svatá, jejímž hlavním celebrantem byl P. Josef Pecinovský, děkan karlštejnské kapituly a farář v Praze-Modřanech.
Skalka je pro místní farníky symbolem síly a odhodlání po pádu a zmaru. Celý areál už vícekrát podlehl jak chátrání, tak cílené devastaci – největší asi během 60. a 70. let, kdy se v blízkém okolí těžila železná ruda. „Kvůli poklesu půdy byl kostelík doslova roztržen a následně svázán železnými obručemi. Navíc všude rostl nebezpečný plevel bolševník,“ vybavuje si místní farník Josef Krupička.
Místo slávy spoušť
Kdysi slavné poutní místo se změnilo ve spoušť. „To vypovídalo o velké nenávisti proti všemu náboženskému. Komunistický režim se snažil vymýtit vše, co ukazovalo na Boha,“ vzpomíná zase P. Josef Andrejčák O.Cr., který se zasloužil o obnovu skaleckých poutí a hned po sametové revoluci se pustil s farníky do díla. „Jsem velmi rád, že péče o toto místo dále trvá. Lidé sem rádi přicházejí, nacházejí tady klid a nadhled nad svými všedními starostmi, mohou se zde ztišit a pomodlit se,“ říká.
Skalku měl velmi rád i kardinál Miloslav Vlk, který sem brzy po obnovení poutní tradice přijel slavit mši svatou a vzpomínal, jak v mládí vandroval po Brdech a do kdysi rozpadlého kostelíka svázaného obručemi se schoval před bouřkou. V návaznosti na tuto vzpomínku mu pak byla nedaleká poustevna upravena jako místo k rekreaci.