Vydání: 2004/40 Křesťané a ekologie, 27.10.2004, Autor: Štěpán Plaček

Nový akademický rok nyní začíná i na katolických teologických fakultách, jejichž hlavním smyslem je poskytovat teologické vzdělání budoucím kněžím i laikům. V České republice se katolická teologie vyučuje v Olomouci, Praze a Českých Budějovicích v rámci veřejných univerzit, financovaných státem. Tento svazek byl (v případě pražské a olomoucké fakulty) přerušený v době vlády komunistů (českobudějovická tehdy neexistovala); na univerzity se teologie vrátila po roce 1989. Jak se fakultám daří prosadit se v rámci svých univerzit?

Podle děkana pražské Katolické teologické fakulty UK Ludvíka Armbrustera to závisí především na jejich vlastním úsilí. „Karlova univerzita na příštích pět let podává asi 47 výzkumných záměrů. Naši pracovníci se na některých z nich podílejí, sami jeden organizujeme a spolupracujeme v něm s řadou dalších fakult,“ říká děkan KTF UK. „Některé teologické fakulty v České republice dosáhly velmi dobrého postavení, ať už z hlediska církve nebo společnosti. O jiných je lépe pomlčet,“ domnívá se děkan Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci Petr Chalupa.

MÁLO PEDAGOGŮ A CHUTI INVESTOVAT
Podle děkana Armbrustera musí v současnosti teologické fakulty řešit problém nízkého počtu kvalifikovaných pedagogů a vědeckých pracovníků. I proto děkan vylučuje možnost vzniku případného nového vzdělávacího institutu, například církevního učiliště: „Stávající tři teologické fakulty se mi zdá více, než si můžeme dovolit - vzhledem k počtu teologů, který máme. Už nyní si totiž fakulty mezi sebou jednotlivé pedagogy navzájem vypůjčují. Ale to se bude krok za krokem lepšit, biskupové jsou ochotní uvolňovat schopné mladé kněze pro studia v zahraničí,“ říká děkan pražské fakulty.

Méně optimistický je v otázce ochoty investovat finance do práce teologických pracovišť. „Česká církev má v tomto co dohánět, zájem o vědeckou teologickou práci je velmi malý,“ konstatuje Ludvík Armbruster. „Státní dotace na provoz fakulty nestačí. Fakulty musí žít též z peněz sponzorů a grantů. Ač patříme na veřejnou univerzitu, představovali bychom si i větší konkrétní podporu ze strany církve, pro kterou má naše působení zcela zřejmý význam,“ říká děkan Armburster.

PEVNÝ SVAZEK?
To, že olomoucká i pražská fakulta byla po léta vyloučena z univerzitního svazku, je důvodem k otázce, o jak trvalý a pevný svazek se jedná. Nemůže například dojít k okamžiku, že stále sekularizovanější společnost zpochybní přítomnost teologie na veřejné univerzitě? „Pokud se týče naší republiky, tak nemám žádné obavy,“ odpovídá děkan Armbruster, podle něhož je sepětí teologie s univerzitou v našem prostoru dáno historickou tradicí, k níž se univerzity po pádu komunismu vrátily. Děkan Petr Chalupa se domnívá, že za fakt, že lidé u nás k církvi nemají hlubší vztah, církev ve většině případů může sama, a dodává: „Myslím, že právě v této souvislosti je přítomnost teologie v kulturně vzdělávacím prostředí univerzit velmi důležitá. Snad i zde může někdo navázat či rozvíjet pozitivní vztah k církvi.“