Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?

Obrácení sv. Pavla – to není jen církevní svátek, který slavíme každoročně 25. ledna, ale především svědectví o Kristově moci proměňovat lidské životy.

„Když jsem byl na cestě, králi, spatřil jsem o poledni světlo z nebe, jasnější než slunce. Jeho záře obklopila mne i ty, kdo šli se mnou. Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který ke mně mluvil hebrejsky: ,Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně se vzpínáš proti bodcům.‘ Já jsem se zeptal: ,Kdo jsi, Pane?‘ A Pán řekl: ,Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale zvedni se, povstaň. Neboť proto jsem se ti zjevil, abych tě učinil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi spatřil a co ti ještě dám poznat. Budu tě chránit před izraelským národem i před pohany, k nimž tě posílám, abys otevřel jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mně dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými.‘“ (Sk 26,13–18) „Když jsem byl na cestě, králi, spatřil jsem o poledni světlo z nebe, jasnější než slunce. Jeho záře obklopila mne i ty, kdo šli se mnou. Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který ke mně mluvil hebrejsky: ,Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně se vzpínáš proti bodcům.‘ Já jsem se zeptal: ,Kdo jsi, Pane?‘ A Pán řekl: ,Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale zvedni se, povstaň. Neboť proto jsem se ti zjevil, abych tě učinil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi spatřil a co ti ještě dám poznat. Budu tě chránit před izraelským národem i před pohany, k nimž tě posílám, abys otevřel jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mně dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými.‘“ (Sk 26,13–18)

Saul (Šavel) byl jako školený farizej zásadním odpůrcem právě vznikajícího křesťanství. Jeho postup proti křesťanům se vyznačoval až fanatickými rysy. Ale najednou – jako blesk z čistého nebe – se vše změnilo. V pravé poledne, na cestě k další perzekuci křesťanů, byl Saul oslněn neznámým světlem v tak nebývalém rozsahu, že on i jeho kolegové padli na zem. Zmínka o pravém poledni jako by chtěla vyloučit jakékoli pokusy vykládat Pavlovu zkušenost z hlediska extáze, mystického vytržení, které by jej připravilo o zdravý úsudek. Ačkoli byl přemožen strachem, přece slyší hlas, ptá se, rozumí odpovědi, jeho vědomí je jasné. Svatý Pavel byl zastaven Božím světlem, ale jeho rozum nebyl z jeho konverze vyloučen.

Saul pokořen klečí na zemi osobně konfrontován s tím, proti němuž dosud útočil. A přece se mu Ježíš nemstí a netrestá jej za to, co zlého už způsobil jeho učedníkům. Místo odplaty Pavel slyší otázku: PROČ MNE PRONÁSLEDUJEŠ? Ta zasáhla Pavlovo srdce a začíná ho proměňovat. Snad mnozí z nás křesťanů by měli slyšet podobnou, jen trochu upravenou otázku: PROČ MNE NENÁSLEDUJEŠ? Takové tázání míří hluboko do nitra člověka a může přispět k duchovní proměně a obnově těch, jejichž křesťanský život se stal mdlým a nepřesvědčivým.

A co se nyní stane ze Saula? Muž, který dosud křesťany likvidoval, chce stát v přední linii těch, kdo křesťanství šíří. Nemá jít přitom o lidskou sebeprezentaci, nýbrž o otevírání očí pro světlo Božího milosrdenství, které na svět přišlo v betlémském Ježíši.