- Katolický týdeník

Nejúspěšnějším filmem českého klání se stal snímek režiséra Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. Do finálového večera šel s nejvíce nominacemi (měl jich celkem jedenáct) a čtyři z nich dokázal proměnit v křišťálové sošky Českého lva. Byl oceněn v kategoriích nejlepší film, režie, vedlejší herecká role (Martin Huba) a kamera (Jaromír Šofr). Menzelův film, který je adaptací stejnojmenné Hrabalovy knihy, získal už v únoru na berlínském filmovém festivalu Berlinale cenu Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI). „Hlavně že na to chodí lidi a není to přitom film pro blbce,“ shrnul režisér Menzel své pocity z čerstvého ocenění. Zároveň se nechal slyšet, že další filmové adaptace Hrabalových knih už rád přenechá někomu jinému. Narážel tím na kritiky, kteří mu vyčítají, že svého erbovního autora „učesává“ k potěše diváckého oka (první filmy podle Hrabalových předloh natočil Menzel už v 60. letech a za Ostře sledované vlaky získal dokonce amerického Oscara).
Další favorizovaný snímek finálového večera Hřebejkova Kráska v nesnázích, který měl osm nominací, se nakonec musel spokojit se třemi Českými lvy. A všechny byly uděleny za herecké výkony – v hlavní roli Anně Geislerové a Jiřímu Schmitzerovi a ve vedlejší Janě Brejchové. Ta se předávání lvů neúčastnila, a tak jí režisér Hřebejk (který za ni cenu přebíral) vysekl poklonu přes televizní kamery: „Jste pro mě největší ikonou poválečné kinematografie. Je mi ctí, že jsem s vámi mohl spolupracovat.“ Jana Brejchová byla zejména v 60. letech výraznou hereckou osobností českého filmu.
„Zlatá šedesátá léta“ naší kinematografie byla během slavnostního večera zmíněna ještě jednou, a to hned v úvodu. Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu získal režisér a scenárista Ivan Passer. V 60. letech spolupracoval s Milošem Formanem a na svém kontě má sice jen jediný, ale zato zásadní český film Intimní osvětlení. Od roku 1969 žije Passer v USA, kde natočil další snímky, z nichž nejznámější jsou Cutter's Way a Stalin.

GANGSTEŘI ZASÁHLI OSCARA
Pokud letošní Čeští lvi přinesli satisfakci Jiřímu Menzelovi (o práva na „anglického krále“ vedl několik let spor s dalšími zájemci, po letech se vrátil k režijní práci a dosud jako režisér nedostal žádného „lva“), letošní předávání Oscarů přineslo zadostiučinění zase slavnému americkému tvůrci Martinu Scorsesemu. Přestože v minulosti natočil patrně lepší filmy (Zuřící býk, Taxikář, Mafiáni aj.), nikdy na vysněnou sošku nedosáhl – a teprve poslední snímek Skrytá identita, pojednávající o infiltraci gangsterů do policejních složek a naopak, mu vynesl Oscara za nejlepší film a režii. Televizní diváci mají po dva páteční večery příležitost seznámit se i s jeho dokumentární tvorbou prostřednictvím velmi zdařilého dvoudílného portrétu písničkáře Boba Dylana.
Dva Oscary za nejlepší dokument a píseň si odnesl i snímek Nepříjemná pravda. Film o hrozbě globálního oteplování je záznamem ekologické přednášky Al Gorea, neúspěšného kandidáta na úřad amerického prezidenta. Z dalších oceněných snímků zmiňme aspoň Královnu s výtečnou Helen Mirrenovou v hlavní roli britské panovnice (film zachycuje události po smrti princezny Diany), Posledního skotského krále s hereckým koncertem Foresta Whitakera v roli ugandského diktátora či německé drama o praktikách bývalé východoněmecké Stasi Životy těch druhých, které získalo Oscara v kategorii neanglicky mluvený film. Pro českého diváka je pak nejdůležitější zprávou to, že většina oscarových snímků je v současné době k vidění v českých kinech a během roku se objeví i na DVD.