Žalostně konstruktivní Velikonoce

Přítel Jany Studničkové. Narozen 1960 v Plzni, absolvoval průmyslovku, pracoval jako kulisák a domovník. Studoval konzervatoř a FAMU. 10 let hrál a režíroval v divadle Sklep, uváděl televizní filmové lahůdkářství Prology, napsal, režíroval a vytvořil výtvarnou koncepci v celovečerním filmu Eliška má ráda divočinu, který dostal Českého lva. Vydal 3 knihy a 1 CD, učinkoval v reklamách, režíroval hudební klipy, dokumenty, zábavný pořad. Publikuje v řadě periodik.

Dovedete uplést pomlázku?
„Uměl jsem uplést skautský turbánek (pro ty, kteří snad nevědí oč jde: spona, jež se nasazuje na skautský šátek) a myslím, že pomlázka bude fungovat na podobném principu.“

Jak budou vypadat vaše letošní Velikonoce?
„Slovo pomlázka vzniklo z významu pomlazovat a pokud můžu na chvíli promluvit pohanským jazykem, znamená hadí sílu, která prochází páteří. Proč tedy symbolicky nepomladit své blízké?“

Znamenají pro vás Velikonoce o hodně míň než Vánoce?
„Pro mě jsou Vánoce trochu víc, pro Janu naopak, takže se doplňujeme. Nenecháváme se rozčílit konzumem, který se kolem svátků vzmáhá – to by bylo jako kdybych se snažil klacíkem zastavit řeku. Nechodím se zlobit do supermarketů - pokud chtějí, ať to dělají jiní. Svátky jsou pro nás jen radost. Kromě radosti ze vzkříšení Spasitele a probuzení jara chápu ale Velikonoce i v jejich žalostné, smutně konstruktivní poloze. Vždyť Ježíš za nás musel odvléci kříž až nahoru na kopec.“

Prožíváte na jaře i fyzické znovuvzkříšení?
„Mám rád snovou symboliku a jaro vnímám jako symbolickou zahradu, ve které se mohu nadechnout svěžího jarního vzduchu. A tím se rád nechám křísit. Jo, být tak někdy zahradník, to je role člověka, který pečuje o rostlinnou říši a vnáší do ní řád! Připomeňme si, že o velikonocích zarmoucené ženy hledaly v Getsemanské zahradě mrtvého Ježíše, a ten se jim zjevil právě v podobě „zahradníka“.“

Co právě čte vaše přítelkyně?
„Soudruha Dona Camilla. A taky mi sebrala Otce pouště od Anselma Grüna.“

Jak by si přítelkyně ideálně odpočinula?
„Jako částečná Italka by si jistě ráda zavzpomínala a zafilozofovala v nějaké italské restauraci; nejlépe na cestách. Nebo by si pustila – pokud možno při svíčkách – pěkný film.“

Jak byste si nejlépe odpočinul vy?
„V několika polohách. 1) Je před Vánoci,smráká se a já si po celém bytě roztahám betlémy, kterých mám sbírku, a s Janičkou si u nich fabulujeme příběhy – pochopitelně při vínku. 2) Je léto, vedro, před polednem a my jsme v lodi na řece. Náš psík – drzý zpívající kapitán Muf – stojí na přídi a my se blížíme k jezu, kde stojí srubovitá hospůdka s plzeňskou dvanáctkou a nakládanýma rybama. Idyla.“

Na čem novém pracujete?
„Chystám hraný film Don Quijote v Čechách o potulném herci, který Quijota hraje a zároveň jím trochu je. Připravuju sedmidílný seriál o duchovních kořenech křesťanské Evropy a dále rovněž s Bolkem Polívkou hraný dokument o klaunovi, který se chce stát politikem, ale obrátí se zase v klauna. Pro ČT chystám hodinový dokument o rodině jako protiklad pohledů a příběhů dvou lidí: Tomáše Halíka a Bolka Polívky. Je dokonce možné, že Halík v mém filmu pokřtí Bolkovi i jeho dítě.“