Slovo často skloňované: digitalizace

Digitalizace je proces, při kterém výrobci a spotřebitelé začínají stále častěji vyrábět a užívat elektronická zařízení, zpravidla navenek fungující jako ta 'obyčejná', 'stará', tj. analogová zařízení, uvnitř ale skrývající výkonnější, dokonalejší a úspornější 'srdce'. V současném světě analogové i digitální technologie k nerozpoznání splývají. 'Staré' televizory, mobilní telefony, rozhlasové přijímače jsou zpravidla levnější, nové zase chytřejší. V užším smyslu slova znamená digitalizace možnost dopravit k posluchači a k divákovi více rozhlasových a televizních kanálů, a to ve vyšší kvalitě a s dalšími přidanými službami. Digitalizace je tedy 'jen' něco, co úsporněji, vynalézavěji, nápaditěji využívá to, co už přes 80 let funguje (první pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno 1920 v USA, televizní o několik let později, u nás fungoval rozhlas od 18. května 1923, televize pravidelně od roku 1954). Je třeba rozlišovat: 1) digitální satelitní vysílání přes družici - satelit na stacionární oběžné dráze kolem Země (DVB-S), 2) podobné vysílání šířené z pozemských vysílačů (DVB-T), a 3) vysílání uzpůsobené pro vysílání rozhlasu pozemskými vysílači (T-DAB). To první (DVB-S) už u nás zdomácnělo, na domech běžně vidíme parabolické antény. To druhé (DVB-T) je předmětem současného zájmu. Takové vysílání se šíří tzv. multiplexy. Multiplex není sada stožárů s vysílači, ale elektromagnetické vlnění šířící tok dat tvořený smícháním několika televizních, několika rozhlasových programů a dalších služeb. Sítě vysílačů, dokonce ani vysílače samotné se od těch analogových příliš neliší. O třetím způsobu, určeném pro rozhlas, napíšu níže.
BUDOUCNOST, NEBO PŘÍTOMNOST?
Sítě DVB-T pro pozemské digitální vysílání jsou dnes u nás tři, žádná z nich zatím není kompletní. Do každé z nich se vejdou asi čtyři televize a asi šest rádií. V létě 2006, po regionální konferenci RCC pro Evropu v Ženevě, přibudou nejméně další tři sítě. Znamená to, že naše země bude zanedlouho moci být pokryta nejméně 24 televizními a 36 rozhlasovými programy. Pro srovnání: při starém způsobu by se do stejného pásma vešlo jen šest televizí a kromě teletextu v podstatě už nic jiného.
DVB-T dnes lze považovat za standard. V okolních zemích buď už začali a jde jim to (např. Velká Británie, Německo), nebo vysílání začínají rozbíhat (např. Itálie, Belgie), nebo stojí na startovní čáře jako naše země (např. Slovensko, Portugalsko, Maďarsko).
Zpočátku budou vysílání i příjem nerozeznatelné od dosavadní nabídky, pouze s jedinou viditelnou odchylkou: při slabém signálu neuvidíte známý šum, zvaný 'zrnění', ale větší nebo menší rozpadající se kostičky, tvořené 'zamrzlým' snímkem - obrázkem pořadu. Zato později, pomocí zpětné linky (telefon, internet, kabelová televize), budeme moci přes televizní obrazovku nakupovat v hypermarketu, hlasovat v soutěžích a v referendech, určovat, pro kterou oblast přesně chceme znát předpověď počasí, budeme moci vyplňovat daňová přiznání, vybírat si filmy nebo si posílat e-maily s přáteli. Obecná dohoda, která s chytrými přístroji budoucnosti tohle všechno dokáže, se jmenuje MHP (Multimedia Home Platform).
Je jisté, že i všechny zde zmiňované technologie budou překonány. Už dnes existují mobilní telefony umožňující přenášet nejen hlas, ale i fotografie a krátké filmy; běžně přenášejí (i když ještě ne levně) i souvislé rozhlasové vysílání, takže zanedlouho nepochybně začnou přenášet i dostatečně technicky kvalitní televizní vysílání - DVB-M.
V současnosti jde o to, aby celý řetěz stávajících činností, tedy: výrobce - velkododavatel - obchodník - zákazník - zákonodárce - provozovatel vysílače (broadcaster) - posluchač, navázal na zmíněnou vynalézavost tvůrců technologií a všechny jeho články došly k takovému souladu, který bude ku prospěchu všem. Protože vlnové rozsahy pro digitální televizní kanály jsou totožné se současnými analogovými, je nutné staré ukončovat, aby nové mohlo začít.
S tím je trochu potíž. Nikdo nestojí o to, aby rázem nemohl zachytit programy České televize. O to, aby přechodné období i další roky nezpůsobily žádné problémy, se stará Český telekomunikační úřad. O dobré využití bohatství kmitočtů se stará Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Každou rodinu ovšem nepochybně čeká nutnost zakoupit časem malou úhlednou krabičku, zvanou set-top-box. V říjnu 2004 ji lze získat za 2300 Kč, aktivní prutovou anténu k ní za 250 Kč. Umí s vámi komunikovat česky. Ceny půjdou postupně zcela jistě dolů.
ČERTOVSKÁ SKŘÍŇKA?
Pokud bychom se na proces digitalizace podívali s prstem varovně vztyčeným, řekli bychom: ano, jako CD mohou přinášet divokou a zlou hudbu, jako videa umožňují promítat si doma násilnosti, jako internet nabízí miliony stránek s nemravnostmi, stejně tak digitalizace vysílání otevírá možnost nedobrých kanálů. Také ale víme, že CD umí hrát hudbu k oslavě Boha, videa a DVD přehrávat obohacující a dobré filmy o lidech i o kráse Božího stvoření, o vítězství dobra nad zlem, a že internet umí být nedocenitelnou pokladnicí vědění.
DIGITALIZACE DNES
V naší zemi lze už dnes pomocí digitálních technologií přijímat více než dvacet česky mluvících televizních kanálů. V Rakousku mají televizní kanál 'O víně', na Slovensku zase čistě zpravodajský kanál. U nás zahajuje vysílání parlamentní televize. Velcí operátoři kabelových rozvodů nabízejí mnoho kvalitních či méně kvalitních kanálů: o sportu, pro děti, o přírodě. Jsou tu desítky českých nebo počeštěných programů. Zmínil jsem, že DVB-T dokáže přenášet i rozhlasové programy. Radio Proglas proto chápe digitalizaci jako příležitost dosáhnout lepšího pokrytí území Česka, proto se chystá zúčastnit se licenčního řízení, až bude vypsáno.
Přijímače DVB-T sice k provozu rozhlasu televizi nepotřebují, vystačí si s malými reproduktorky známými z počítačů, nicméně jsou vesměs uzpůsobeny na 230 V, nemají reproduktorky vestavěné a nejsou logicky určeny k přenášení. Také v pohybujícím se autě nelze z fyzikálních důvodů DVB-T vysílání zachytit bez výpadků, a proto se třeba takové přijímače ani nevyrábějí ve tvaru autorádií.
Digitální přijímače, které umožňují všechno, co současné radiopřijímače, a ještě mnohem víc, jsou ty, které zpracovávají signál T-DAB. Takové přijímače mají zásadní výhodu: jako rozhlasové přijímače opravdu vypadají, jsou na síť i na baterie, do kapsy i na stůl. Stojí už kolem 80 euro, ale na našem trhu zatím nejsou k dostání, protože není důvod; nikdo u nás takto nevysílá. Vysílání způsobem T-DAB je totiž pro vysílajícího několikanásobně dražší než DVB-T a zatím je o ně jen okrajový zájem.
Shrnu-li tedy situaci v oblasti technologie speciálně určené pro digitální rádia, musím poněkud zklamaně konstatovat, že T-DAB se zatím kvůli vysokým nákladům na vysílače, kvůli budoucnosti FM pásma, které se nebude rušit, kvůli své ceně a celkově slabému zájmu vysílajících i případných posluchačů ve světě až na výjimky neprosazuje.
CO S TÍM? ANEB PŘÍLEŽITOST A NABÍDKA
Prakticky žádný ze zmíněných televizních programů nepřináší záruku předkládání rozmanitosti života podle správného pořadí hodnot, jak je známe z Desatera a z osmera blahoslavenství. A tak nemohu neskončit otázkou, která zdaleka není jen řečnická: Považují se křesťané v této krásné zemi - přesto, že je jich málo (a právě proto, že je jich málo) - za ty, kteří jsou schopni sobě i druhým nabídnout alternativu v podobě pěkných pořadů, nápaditých soutěží, zdravého a slušného humoru, kvalitních převzatých dokumentů, témat, která jiní neprobírají? A to třeba i s omezeným množstvím reklam nebo zcela bez reklam? Chtěli byste vy sami kanál, před který byste se nebáli posadit své dítě a sami byste s chutí alespoň občas přisedli také? Stáli byste o televizní zpravodajství s jinak seřazenými příspěvky? Kompletně, ale nikoli jako černou kroniku, pravdivě, ale bez krve a bez trýznivých pohledů zblízka? Dávali byste na takový celodenní televizní program stranou pověstnou korunu denně? Podporovali byste takový program, i kdyby bylo na set-top-boxu k zachycení dalších deset nebo patnáct nekódovaných (tedy zdarma přístupných) programů? Jestliže ano, dejte vědět (leos.ryska@telepace.cz). A nezapomeňte brzy pořídit dvě prasátka. Jedno na nákup digitálního přijímače, druhé na přispívání na zmíněné vysílání.
A CO JÁ?
Co mohu v té celé, komplikované, ne zcela jasné věci dělat já? Za prvé: krmit ta dvě prasátka. A za druhé: v procesu digitalizace je přece jen o něco více než kde jinde potřeba součinnosti a spolupráce. Je to věc společného díla; téměř každý čtenář Perspektiv může podpořit e-mailem či úsměvem poslance, poděkovat odborníkovi, se zájmem o tom promluvit mezi svými přáteli, sledovat články o této problematice - aby se celá věc podařila.
Za třetí: Patří k tomu jistě i zcela nezbytná modlitba za ty, kteří na základě stovek debat a jednání, studia a návštěv rozhodují. Já vám jejich jménem předem děkuji.
SLOVO NA ZÁVĚR
Božím obdarováním a lidským přičiněním získáváme technologie, které účinně rozšiřují národní i evropské bohatství kmitočtového spektra. Tento fakt umožňuje plodně naplňovat ducha zákona o pluralitě vysílání; bude-li tato nabídka smysluplně využita, může účinně posilovat samostatnost jednotlivců v občanské společnosti a také přitáhnout nový kapitál, nové programy a nové posluchače. Zbývá tedy jen popřát nám všem, abychom dokázali různými sdělovacími elektronickými prostředky vnášet mezi sebe navzájem i směrem do společnosti ducha solidarity a bratrství. A také abychom slovy Písma 'vynášeli věci staré i nové...' tak, aby v dobrých a různorodých pořadech rozhlasových i televizních radostná zpráva pronikala dál a byla lidem k užitku a Bohu, jejímu autoru, k větší slávě.
Martin Holík
(holik@proglas.cz)
Autor je kněz, jednatel Radia Proglas s.r.o. a člen představenstva APSV (Asociace provozovatelů soukromého vysílání).