Rozšířit možnosti umělých potratů?

Česká potratová legislativa patří v Evropě k nejliberálnějším. Na umělé ukončení těhotenství má „nárok“ každá žena, u které se v posledním půlroce umělý potrat neuskutečnil, a zároveň neexistují zdravotní důvody, proč by u ní k umělému potratu dojít nemělo. V roce 1994 chystalo Ministerstvo zdravotnictví ČR rozšíření škály způsobů umělých potratů o podávání hormonálního přípravku mifepristonu (RU-486). Pro odpor veřejnosti, který doložila celostátně organizovaná petice, bylo od záměru upuštěno. Podobný návrh však byl na ministerstvo zdravotnictví podán znovu, a to docela nedávno. Existuje však minimálně sedm důvodů, proč mifepriston (RU-486) v ČR neregistrovat.

1. Není prokázáno, že by se po jeho použití vyskytovalo méně nežádoucích účinků než při chirurgicky provedeném potratu. Mifepriston je možno použít k vyvolání potratu pouze v raném období těhotenství, nejdéle do konce 7. týdne. V těchto případech se však u nás k vyvolání potratu běžně používá vakuumaspirace („miniinterrupce“), kterou lze nepochybně považovat za šetrnější. Neoprávněně se tedy pro mifepriston argumentuje tvrzením, že tento přípravek je alternativou závažného chirurgického zákroku (kyretáže).

2. Žena má mít dostatek času na rozmýšlenou. Počet a závažnost nežádoucích účinků při použití mifepristonu velmi záleží na délce trvání těhotenství. Umělý potrat je však vždy závažným zákrokem a ženě žádající o potrat má být dopřán dostatek času na rozmyšlení.

3. Žena může odmítnout pokračování potratu v době, kdy už je plod mifepristonem poškozen - pak se může narodit poškozené dítě.

4. Pokus o vyvolání farmakologického potratu může selhat. U přibližně 5 % žen ani po správné aplikaci mifepristonu nedojde k vypuzení plodu. Potom je indikována chirurgická revize děložní dutiny (kyretáž, „výškrab“) a „šetrnější“ miniinterrupce již nepřichází v úvahu.

5. Komplikace po aplikaci mifepristonu mohou být závažné. Některé zdravotní potíže (např. zvracení) se po podání mifepristonu vyskytují běžně, jiné méně často. Podle zpráv z Velké Británie bylo nutno až u 30 % případů pro prudké bolesti břicha podávat centrálně působící analgetika, zpravidla morfinového typu. Ministerstvo zdravotnictví USA obdrželo během čtyř let od registrace mifepristonu v 676 případech zprávu o nežádoucích účincích přípravku. V 72 případech se přitom jednalo o silné krvácení z rodidel vyžadující podání krevní transfúze, ve třech případech dokonce došlo k úmrtí ženy.

6. Umělý potrat vyvolávaný mifepristonem je psychicky značně zatěžující. Zatímco chirurgický potrat přečká žena v narkóze, při použití mifepristonu si tabletu podává sama a potrat prožívá v plném vědomí. Na vypuzení mrtvého plodu žena obvykle čeká dva dny.

7. Ani jinde se s registrací mifepristonu příliš nespěchá. Do roku 1992 byl mifepriston povolen v Evropě pouze ve třech zemích (Francie, Velká Británie, Švédsko) a během dalších 13 let k nimi přibyly pouze další tři státy.

Počet umělých potratů se u nás sice pozvolna snižuje, stále však spolu s některými jinými zeměmi bývalého východoevropského bloku patříme celosvětově mezi státy s nejvyšší potratovostí. Není tedy důvod rozšiřovat možnosti provádění umělých potratů nabídkou metod, které mohou vyvolávat klamný dojem nezávažného zákroku.