Vydání: 2021/41 Světová synoda začíná, 5.10.2021, Autor: Aleš Opatrný

O rodině můžeme dnes slyšet mnohé a často protichůdné výroky. Například: „Tradiční rodina se přežila.“ Od jiných: „Je třeba podpořit tradiční rodinu.“ Další opakují: „Rodina je v krizi.“ Také lze slyšet, že rodina je nejstarší instituce v lidstvu, která trvá. Všechny tyto a podobné výroky reagují sice na něco skutečného, ale většinou částečný poznatek prezentují jako popis celkového stavu. Živé jsou také spory o definici rodiny, totiž zda rodinu tvoří zásadně muž a žena (případně v islámu více žen) a děti, nebo zda si lze rodinu poskládat podle libosti jinak. Papež František vstupuje do této mnohotvárné debaty způsobem, který je inspirativní a který je dobré si osvojit.
V katolické církvi nechybějí většinou krásné představy o ideálním způsobu života jednotlivce i rodiny, a také tvrdé odmítnutí a odsouzení toho, co se od ideálu liší. Papež na synodě o rodině a v posynodálním dokumentu Amoris laetitia (Radost z lásky) ideály nepopírá, uvádí je, ale nestaví jen na nich. Neproklamuje jen krásné obrazy života, které by zůstávaly nenaplněny. Nejdřív se ptá na situaci a chce rozlišovat. Proto příprava synody o rodině začala širokým dotazováním v celé církvi.
A papež při jednání synody také žádal o upřímnou otevřenost a svobodné vyjádření každého, kdo v jednání synody hovořil. Byla tak popisována situace bez příkras a bez paušálního odsuzování. Dobré bylo pojmenováno jako dobré a pochváleno, nedobré nebo zlé bylo odmítnuto. Přitom nebyli odmítnuti ti, kteří křesťanské představy nenaplňují, i když ideály byly připomínány. Papež vyzýval k přijetí v lásce, k duchovnímu rozlišování, k docenění toho, co je v konkrétních manželstvích nebo v párovém soužití dobré a schopné růstu, i když je to třeba jen částečné naplnění ideálu. Odmítal postoj „všechno, nebo nic“ a žádá od pastýřů doprovázení manželů na životní cestě, a to ve světle víry.
Rok rodiny jako příležitost
Papeži Františkovi leží situace a život rodin v současném světě trvale na srdci, jak ukazuje jasně v exhortaci Amoris laetitia. Chce rodinám především pomáhat k tomu, aby v ní její členové lidé žili svůj život nejen podle přikázání správně, ale aby ho žili v radosti z evangelia a v radosti z Boží pomoci. Proto vyhlásil Rok rodiny Amoris laetitia, trvající od letošního 9. března do 26. června příštího roku, kdy bude zakončen Světovým setkáním rodin v Římě. Do té doby je třeba si klást otázky, čím ho v konkrétních podmínkách naplníme. Nejde v prvé řadě o masové akce. Jde o životy rodin. A ty by se v mnohém mohly a měly inspirovat textem Amoris laetitia a nezůstávat jen u nekonečných kontroverzí o přístupu ke svátostem rozvedených a znovu sezdaných. Je třeba promýšlet papežovy inspirace a zvažovat, jak tyto myšlenky vnímat a používat v úvahách o rodině a v praktické pastorační péči.
Při pastorační návštěvě Slovenska zdůrazňoval papež František tři věci, potřebné pro rozvoj života církve v současném světě: tvořivost, svobodu a dialog. Tedy ne v prvé řadě odsuzování nebo pohled zpět, který by idealizoval minulost a chtěl ji nějakým způsobem navrátit do současnosti, ale hledání a uskutečňování cest k dobrému životu v současném světě. Papež neužívá a nepropaguje pojem „tradiční rodina“, který si ostatně kdekdo přivlastňuje a vykládá po svém. Ve svých úvahách a proslovech vychází z reality a na ni reaguje z pozice evangelia. Chce vést církev současností kupředu, protože celý život člověka a zejména život z víry má být cestou vpřed, nikoliv útěkem do minulosti nebo ubytováním se v ní.