Vydání: 2019/7 Ve jménu Boha nelze vést války, 12.2.2019

Příloha: Perspektivy 7

Papež František – Ahmed at-Tajíb

Ve jménu Boha, který stvořil všechny lidské bytosti rovné co do práv, povinností a důstojnosti a povolal je, aby žily spolu jako bratři, naplnily zemi a rozšířily na ní hodnoty dobra, lásky a pokoje.
Ve jménu nevinné lidské duše, které Bůh zakázal zabíjet, když řekl, že kdokoli zabije člověka, jako by zabil lidstvo, a kdokoli by jej zachránil, jako by zachránil celé lidstvo.
Ve jménu chudých, bědných a marginalizovaných, jimž, jak nakázal Bůh, je třeba pomáhat, což je povinnost, která platí pro všechny a zejména pro každého, kdo je majetný a zámožný.
Ve jménu sirotků, vdov, lidí uprchlých a vyhnaných ze svých příbytků a svojí vlasti, všech obětí válek, pronásledování a nespravedlností, slabých a těch, kdo žijí ve strachu, válečných zajatců a těch, kdo jsou kdekoli na světě mučeni, bez jakýchkoli rozdílů.
Ve jménu národů, které ztratily bezpečí, mír a vzájemné soužití, staly se oběťmi zmaru, zkázy a válek.
Ve jménu „lidského bratrství“, které zahrnuje, sjednocuje a činí rovnými všechny lidi.
Ve jménu tohoto bratrství drásaného politikami integralismu a rozdělování, systémy bezuzdného zisku a záštiplnými ideologickými tendencemi, jež manipulují činy i osudy lidí.
Ve jménu svobody, kterou Bůh daroval všem lidským bytostem, jež stvořil svobodnými a svobodou je vyznamenal.
Ve jménu spravedlnosti a milosrdenství, jež jsou základem prosperity a stěžejemi víry.
Ve jménu všech lidí dobré vůle, přítomných v každém koutu země.
Ve jménu Boha a všeho výše uvedeného prohlašuje al-Azhar al-Šarif (plný název univerzity al-Azhar, pozn. red.) s muslimy Východu a Západu a katolická církev s katolíky Východu a Západu, že přijímají kulturu dialogu jako cestu, spolupráci jako pravidla chování a vzájemné poznání jako metodu a kritérium.
Obracíme se k vám
My, věřící v Boha a v setkání s ním na posledním soudu – vycházejíce ze své náboženské a mravní odpovědnosti – žádáme i prostřednictvím tohoto dokumentu od sebe a světových vůdců, tvůrců mezinárodní politiky a světové ekonomiky, aby se přičiňovali o rozšíření kultury tolerance, soužití a pokoje a co nejdříve zasáhli, aby zastavili prolévání nevinné krve a učinili přítrž válkám, konfliktům, poškozování životního prostředí a kulturního a morálního úpadku, který prožívá nynější svět.
Obracíme se k intelektuálům, filozofům, náboženským činitelům, umělcům, pracovníkům médií a kultury ve všech částech světa, aby znovu objevili hodnoty pokoje, spravedlnosti, dobra, krásy, lidského bratrství a společného soužití, potvrdili tak důležitost těchto hodnot jakožto kotvy spásy pro všechny a snažili se je všude rozšířit (...).
Etický úpadek a úloha rodiny
Ačkoli uznáváme pozitivní kroky, které naše moderní civilizace učinila na poli vědy, technologie, medicíny, průmyslu a blahobytu – zejména v rozvinutých zemích –, zdůrazňujeme, že spolu s tímto obrovským a cenným historickým pokrokem, dochází k etickému úpadku a k oslabení duchovních hodnot i smyslu pro zodpovědnost. To všechno přispívá k šíření všeobecného pocitu frustrace, osamocení a beznaděje, mnohé vrhá do víru buď ateistického, agnostického a náboženského extremismu, anebo slepého a fanatického extremismu, který v posledku vede k různým formám závislosti a individuální i kolektivní sebedestrukce.Dějiny potvrzují, že náboženský a národní
extremismus a intolerance vedly ve světě – jak na Západě, tak na Východě – ke vzniku něčeho, co by bylo možno nazvat signály „rozkouskované třetí světové války“; signály, které v různých částech světa a za tragických okolností začaly ukazovat svoji krutou tvář; situace, u nichž není přesně známo kolik obětí, vdov a sirotků vyprodukovaly. (...)
V této souvislosti je zřejmé, jak podstatná je rodina jakožto základní buňka společnosti a lidstva, která přivádí na svět děti, živí je, vychovává a poskytuje jim solidní morálku a rodinnou ochranu. Napadání instituce rodiny, znevažování nebo pochybování o důležitosti její role, je zlo, které je v naší době jedním z nejnebezpečnějších. (...)
Bůh nechce násilí
Prvním a nejdůležitějším cílem náboženství je věřit v Boha, ctít jej a volat všechny lidi, aby věřili, že veškerenstvo závisí na Bohu, který mu vládne a je Stvořitelem, jenž nás utvořil svojí božskou moudrostí, udělil a svěřil nám do péče dar života. Nikdo nemá právo tento dar odejmout, ohrožovat či manipulovat podle své libosti, ba dokonce mají všichni tento dar života chránit od jeho početí až k přirozenému skonu. Odsuzujeme proto veškeré činy, které ohrožují život jako genocidy, teroristické skutky, násilné přemisťování, obchod s lidskými orgány, umělý potrat a eutanázii a politiku, která to podporuje.
Navíc prohlašujeme s rozhodností, že náboženství nikdy nenavádějí k válce, nepodněcují nenávist, zášť a extremismus a nevyzývají k násilí či krveprolití. Tyto pohromy jsou výsledkem úchylky náboženských nauk, politického zneužívání náboženství (...).
Proto žádáme, aby všichni přestali zacházet s náboženstvími účelově a nerozněcovali tak nenávist, násilí, extremismus a slepý fanatismus a neužívali už Boží jméno k ospravedlňování vražedných skutků, vyhnanství, terorismu a útlaku. Žádáme o to na základě naší společné víry v Boha, který nestvořil lidi proto, aby se mezi sebou zabíjeli nebo svářili, ba ani proto, aby byli mučeni či ponižováni ve svém životě a své existenci. Všemohoucí Bůh totiž nepotřebuje být někým bráněn a nechce, aby jeho jméno bylo užíváno k terorizování lidí.
O co usilujeme
Tento dokument ve shodě s předchozími Mezinárodními dokumenty, které zdůraznily významnou roli náboženských vyznání pro budování světového míru, potvrzuje následující:
– Silné přesvědčení, že pravé náboženské nauky vybízejí k zakotvení v hodnotách míru, k podpoře hodnot vzájemného poznání, lidského bratrství a společného soužití, k opětovnému nastolení moudrosti, spravedlnosti a lásky a k probuzení náboženského cítění mezi mladými lidmi s cílem bránit nové generace před nadvládou materialistického smýšlení a před nebezpečím chamtivé politiky bezuzdného zisku a lhostejnosti, založené na zákonu síly a nikoli na síle zákona.
– Svoboda je právem každého člověka: každý má svobodu vyznání, myšlení, vyjadřování a jednání. Pluralismus i rozdílnost náboženství, barvy pleti, pohlaví, rasy a jazyka jsou výrazem moudrosti božské vůle, s níž Bůh stvořil lidské bytosti. Tato božská Moudrost je počátkem, z něhož je odvozeno právo na svobodu vyznání a svobodu být odlišní. Proto je odsouzeníhodné nutit lidi k přijetí určitého náboženství nebo určité kultury, jakož i vnucovat civilizační styl, který druzí nepřijímají.
– Spravedlnost založená na milosrdenství je cesta, kterou je třeba se ubírat, aby se dosáhlo důstojného života, na které má právo každá lidská bytost.
– Dialog, porozumění, šíření kultury tolerance a přijímání druhého a soužití mezi lidskými bytostmi by značně přispělo k redukci mnoha ekonomických, sociálních, politických a ekologických problémů, které tíží velkou část lidského rodu.
– Dialog mezi věřícími znamená setkávat se v rozsáhlém prostoru společných duchovních, lidských a sociálních hodnot a prodchnout toto setkávání šířením těch nejvznešenějších morálních ctností, podněcovaných náboženstvími; znamená to také vyhnout se neužitečným diskusím.
– Ochrana míst náboženského kultu, chrámů, kostelů a mešit, je povinností zaručovanou náboženstvími, lidskými hodnotami, zákony a mezinárodními konvencemi. Každý pokus o útok proti místům kultu nebo vyhrožování atentátem, explozemi či demolicemi je úchylkou od náboženských nauk, jakož i zřejmým pošlapáním mezinárodního práva.
– Zavrženíhodný terorismus, ohrožující bezpečnost lidí jak na Východě, tak na Západě, na Severu i na Jihu, a šířící paniku, teror a pesimis mus, není způsoben náboženstvím, kterým teroristé manipulují, nýbrž nahromaděnými, pomýlenými interpretacemi náboženských textů, politikou hladovění, chudnutí, nespravedlností, útisku a arogance. Proto je nezbytné přestat podporovat teroristická hnutí dodávkami peněz, zbraní, plánů a ospravedlňováním, jakož i mediálním krytím, a považovat toto všechno za mezinárodní zločiny, jež ohrožují bezpečnost a světový mír. Takový terorismus je třeba odsoudit ve všech jeho formách a projevech.
– Pojem občanství se zakládá na rovnosti práv a povinností, pod jejíž záštitou se všichni těší spravedlnosti. Proto je nezbytné zasadit se v našich společnostech o zavedení pojmu plného občanství a odmítnout diskriminační užívání termínu menšiny, který s sebou nese zárodky izolace a podřadného postavení, připravuje terén pro nevraživost a nesvornost a odnímá některým občanům výdobytky náboženských a občanských práv tím, že je diskriminuje.
– Dobré vztahy mezi Západem a Východem jsou bezesporu nezbytné pro obě strany. Nesmí být zanedbávány, tak aby mohlo docházet ke vzájemnému obohacování, výměně a dialogu kultur. Západ by mohl v civilizaci Východu nalézt protilék na některé své duchovní a náboženské choroby způsobené nadvládou materialismu. A Východ by mohl v civilizaci Západu najít mnoho prvků, které by mu mohly pomoci oprostit se od slabosti, rozdělení, konfliktu i vědeckého, technického a kulturního úpadku. Je důležité věnovat pozornost náboženským, kulturním a historickým rozdílům, které jsou podstatnou složkou ve formaci osobnosti, kultury a civilizace Východu. Je důležité upevnit všeobecná a společná lidská práva, a tak přispět k zaručení důstojného života všech lidí na Východě i na Západě, a to bez uplatňování politiky dvojího metru.
– Podstatným požadavkem je uznat právo žen na vzdělání, práci a výkon jejich politických práv. Kromě toho je třeba zasadit se o jejich vysvobození z historických a sociálních tlaků, které odporují principům jejich víry a důstojnosti. Je nezbytné je také chránit před sexuálním vykořisťováním a před jednáním, při němž se s nimi zachází jako se zbožím či prostředkem rozkoše nebo ekonomického zisku. Proto je nutné přestat se všemi nelidskými praktikami a nekultivovanými zvyky, které ponižují důstojnost žen, a snažit se změnit zákony, jež brání ženám plně uplatňovat jejich vlastní práva.
– Ochrana základních práv dětí, aby vyrůstaly v rodinném prostředí, dostávaly výživu, vzdělání a podporu, je povinností rodiny i společnosti. Tato práva musejí být zaručena a chráněna, aby nechyběla a nebyla upírána žádnému dítěti nikde na světě. Rovněž je důležité být ostražití před riziky, jimž jsou děti vystaveny zejména v digitálním prostředí. A obchodování s jejich nevinností i jakékoli zneuctění jejich dětství považovat za zločin.
– Ochrana práv starých, slabých, postižených a utiskovaných lidí je náboženským a sociálním požadavkem, který má být zaručen a ošetřen přísnou legislativou i aplikací příslušných mezinárodních konvencí.