- Katolický týdeník

Říká se, že „advent“ je slovo odvozené z latiny, kde advenire nebo adventare znamená „přicházet“ a adventus je pak „příchod“. V křesťanské tradici, kam slavení adventu patří, jde samozřejmě o příchod Mesiáše, Ježíše Krista, který slavíme o Vánocích. Protože latina a povědomí o křesťanství mezi mladší generací není úplnou samozřejmostí, můžeme se setkat i s poměrně kuriózními případy lidové etymologie. Na dotaz jedné učitelky, která se ptala při výuce, co je to advent, prý padla i odpověď, že je to asi zkratka slova adventura. Pro ty, kdo patří ke generacím, pro něž je známější spíš advent než adventury, dodávám, že se jedná o roztomilý „novočeský“ výraz z oblasti počítačových her. Označuje se jím dobrodružný žánr z této oblasti a jedná se o kalk anglického adventure.
Na první pohled je to tristní zjištění, jaké že představy nahrazují v myslích mladých lidí kulturní a duchovní bohatství našich předků. Na druhý pohled nás ale může napadnout až zarážející souvislost adventu a adventury. Co je typického na dobrodružné počítačové hře? Krátce řečeno, úkol spočívá v tom, abychom se někam dostali, přičemž nevíme přesně, kam. Po cestě musíme najít užitečné předměty a naučit se je používat. A v neposlední řadě je obvykle nezbytné vystřílet blíže neurčitý počet nepřátel nebo příšer. Když to zobecníme, podstatou dobrodružství je očekávání toho, co přijde. Zároveň je zde přítomná obava před neznámem, z toho aby člověk neselhal a aby včas zareagoval. Při dobrodružství se prostě bojíme, ale v podstatě takový druh strachu máme rádi.
Tyto důvody v kostce shrnují odpověď na to, co je to advent. Je to nejen očekávání, ale i dobrodružství. Připomeňme si, že křesťanský předvánoční měsíc, kterému říkáme „doba adventní“, má několik vrstev. Historicky je to připomínka židovského očekávání Mesiáše. V tuto dobu byly představy o Mesiáši velmi rozmanité a je zřejmé, že existoval i určitý strach z neznámé budoucnosti. Pak Mesiáš přišel (jak alespoň my křesťané věříme) a ukázalo se, že obava, zda správně zareagujeme, byla na místě. Mnozí z vyvoleného národa správně nezareagovali. Bylo to skutečné dobrodružství a šlo při něm o hodně. A na rozdíl od počítačové hry nebylo možné ukládat průběžné výsledky. Bylo to dobrodružství v reálném čase a s reálným dopadem na život lidí.
Advent však není jen připomínka minulosti. Je to současnost a aktuální realita. Kristus přichází ke každému z nás v našem osobním životě. Kromě toho ale advent není jen připomínka historie. Je to také očekávání druhého příchodu Krista a konečného naplnění dějin. Ale protože nadpřirozené věci předpokládají věci přirozené, je samozřejmě možné hledat i přirozený základ adventního očekávání.
Každý z nás jistě zažívá spoustu očekávání, které může v životě prožívat jako dobrodružství. Nemusí přitom jít hned o spásu světa ani o střílení netvorů. Stačí celá řada normálních situací, které lze prožívat různým způsobem. Advent nás pak vybízí, abychom je prožívali jako dobrodružství. Ti, kteří neztratili dětský smysl pro dobrodružství, ho takto již jistě prožívají. Pro ty, kteří nesou každodenní realitu jako břemeno, může být výzvou, aby si v šedi všedních dnů toto dobrodružství našli. A ti, kteří už po žádném dobrodružství ani netouží, by si v adventu mohli zahrát alespoň nějakou tu adventuru.
Tomáš Machula