Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference
Archivní článek

Pečovat o duši Evropy

8. 1. 2019

Tisk

Novoroční esej pochází z pera řezenského biskupa, přítele českých katolíků, jehož matka pocházela ze západočeských Kladrub. Řezenští biskupové jsou s Čechami spjati už od 9. století, kdy bylo v Řezně pokřtěno 14 českých knížat, až po 21. století, kdy se intenzivně rozvíjí jejich spolupráce s plzeňskou diecézí. Zamyšlení nad duší Evropy nese i konkrétní obrysy česko-bavorských vztahů.

Vydání: 2019/2 Tři králové vyrazili do ulic, 8.1.2019

Příloha: Perspektivy 2

Kde se na Desatero nedbá, tam se lidství ocitá v nebezpečí
Evropa musí znovu objevit svou duši,“ apeloval papež František ve své promluvě v Evropském parlamentu ve Štrasburku roce 2014. A tímto vyjádřením navázal na výrok francouzského ekonoma a politika Jacquesa Delorse, dlouholetého předsedy Evropské komise. Co je ale duše Evropy? V čem spočívá?
Od bývalého německého spolkového prezidenta Theodora Heusse pochází pěkná metafora o podstatě Evropy. Evropa je podle něj založena na třech pahorcích: na Akropoli v Athénách, na Kapitolu v Římě a na Golgotě v Jeruzalémě. Akropolis představuje řeckou tradici filozofie, velikost lidského rozumu, který se ptá po posledních příčinách světa. Akropolis, to je i zrod demokracie jako nejlepší formy pospolitého života.
Římský pahorek Kapitol představuje druhý pilíř, na kterém Evropa spočívá, a sice tradici římského práva. Právní stát a s tím spojené právní jistoty jsou výrazem a poznávacím znamením Evropy!
A zatřetí: K Evropě patří pahorek Golgota před branami Jeruzaléma, na kterém byl náš Pán Ježíš Kristus ukřižován. Kříž, znamení nekonečné lásky Boha k jeho stvoření, znamení vykoupení mocí lásky, symbol křesťanské víry.
Evropu tedy spojuje trojí: vědecké zkoumání světa a demokracie, právní stát, a především ono velké kladné předznamenání, totiž kříž, velké Boží „Ano“ člověku.
Hora Sinaj
S Josephem Ratzingerem je ovšem třeba ještě Theodora Heusse doplnit. Za těmito třemi pahorky se zvedá ještě hora Sinaj, místo Božího zjevení v Dekalogu, v „deseti přikázáních“. Neboť v křesťanství symbolizovaném křížem je zahrnuta i židovská tradice. Není Evropy bez deseti přikázání, které garantují ochranu a neporušenost života, vlastnictví, ochranu dobré pověsti člověka. Kde se na deset přikázání nedbá, tam se lidství ocitá v nebezpečí. Kde se Desatero nerespektuje, tam je v ohrožení také Evropa. Kdo Boží přikázání nectí, uráží tím nejen velkého a svatého Boha, ale poškozuje i sám sebe. A vyjádřeme to ještě tímto obrazem: kdo plive do nebe, trefuje sám sebe. Tak daleko ale nepůjdeme!
Klášter Montecassino
Spojení, svázání těchto velkých provazců tradic se uskutečnilo na další a poslední hoře, kterou bych chtěl uvést: na Montecassinu v Itálii, mezi Římem a Neapolí – tam, kde sv. Benedikt v roce 529 založil první klášter. Byl to týž rok, v němž na příkaz císaře Justiniána musela zavřít své brány platonská Akademie. Mnišské kláštery, jak se papež Benedikt XVI. vyjádřil, jsou „duchovními elektrárnami“, místy víry a Božího uctívání, ale právě proto také středisky vzdělání a kultury. V následujících staletích to byla právě síť klášterů, která Evropu spojovala a která zprostředkovala nově budované Evropě antické a židovsko-křesťanské dědictví. Ženy a muži zasvěceného života to vše konali jako službu Bohu. Ne bezdůvodně byl proto sv. Benedikt prohlášen patronem Evropy.
Kardinál Ratzinger, který si později jako papež zvolil jméno tohoto evropského patrona, to v roce 1980 shrnul do následujících vět: „Evropa se stala Evropou díky křesťanské víře, která v sobě nese dědictví Izraele, ale zároveň přejala to nejlepší z řeckého a římského ducha.“

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou